Zobrazení zdroje stránky Parní lokomotiva

{{K rozšíření}}
{{Infobox Vynález
| název = Parní lokomotiva
| obrázek = LNER Class A4 4468 Mallard.jpg
| popisek = Lokomotiva [[LNER třída A4|třídy A4]] č. 4468 ''Mallard'', držitelka světového rychlostního rekordu parních lokomotiv
| vynálezce = [[Richard Trevithick]] (první funkční kolejová)
| datum_vynálezu = [[21. únor]] [[1804]]
| místo_vynálezu = Pen-y-Darren, [[Wales]], [[Spojené království]]
| účel = Trakce (tah) vlaků na [[železnice|železnici]]
| předchůdce = [[Parní stroj]], stacionární parní stroje pro navíjení lan
| nástupce = [[Dieselová lokomotiva]], [[Elektrická lokomotiva]]
}}

'''Parní lokomotiva''' je typ [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]], které jako zdroj své [[trakce|trakční síly]] využívá [[parní stroj]]. Byla klíčovým vynálezem [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] a na více než jedno století dominantním prostředkem pozemní dopravy pro přepravu nákladů i osob. Princip jejího fungování spočívá ve spalování [[palivo|paliva]] (nejčastěji [[uhlí]], ale také [[dřevo]] nebo [[topný olej]]) v [[topeniště|topeništi]], čímž se v [[parní kotel|parním kotli]] ohřívá [[voda]] a mění se na vysokotlakou [[pára|páru]]. Tato pára je následně vedena do [[pístový parní stroj|pístového parního stroje]], kde její expanze vykonává mechanickou práci, která prostřednictvím [[ojnice|ojnic]] a [[klikový mechanismus|klikových mechanismů]] roztáčí [[kolo (stroj)|kola]] lokomotivy.

Parní lokomotivy zásadně změnily [[obchod]], [[válka|válčení]] i společnost samotnou, umožnily rychlý rozvoj průmyslu a osidlování rozlehlých území. Jejich éra postupně skončila v polovině 20. století s nástupem efektivnějších a ekologičtějších [[dieselová lokomotiva|dieselových]] a [[elektrická lokomotiva|elektrických lokomotiv]]. Dnes jsou parní lokomotivy provozovány především pro nostalgické a turistické účely na historických a muzejních železnicích.

== 📜 Historie ==
Historie parní lokomotivy je neoddělitelně spjata s vývojem [[parní stroj|parního stroje]] a potřebou efektivní dopravy surovin, zejména uhlí, během průmyslové revoluce ve [[Spojené království|Spojeném království]].

=== ⚙️ První pokusy a průkopníci ===
První myšlenky na využití parní síly k pohonu vozidel se objevily již v 17. století. [[Isaac Newton]] popsal teoretický princip reaktivního parního vozu. První funkční parní stroj, který mohl vykonávat práci, sestrojil [[Thomas Newcomen]] v roce [[1712]] pro čerpání vody z dolů. Zásadní vylepšení přinesl [[James Watt]] v 70. letech 18. století, když přidal oddělený [[kondenzátor (pára)|kondenzátor]], což dramaticky zvýšilo účinnost stroje.

První skutečný samohybný parní vůz, známý jako ''fardier à vapeur'', sestrojil francouzský vynálezce [[Nicolas-Joseph Cugnot]] v roce [[1769]]. Byl určen pro tažení děl, ale byl velmi těžký, pomalý a špatně ovladatelný.

=== 🚂 Vznik železnice ===
Za skutečného otce parní lokomotivy je považován britský inženýr [[Richard Trevithick]]. V roce [[1801]] postavil silniční parovůz "Puffing Devil" a [[21. únor]]a [[1804]] předvedl první jízdu parní lokomotivy po kolejích v železárnách Pen-y-Darren ve [[Wales|Walesu]]. Jeho lokomotiva úspěšně utáhla vlak o hmotnosti 10 tun železa a 70 lidí na vzdálenost přibližně 16 km. Trevithickovy lokomotivy však byly příliš těžké pro tehdejší křehké litinové kolejnice.

Dalšími významnými průkopníky byli [[Matthew Murray]] a [[John Blenkinsop]], kteří v roce [[1812]] postavili úspěšnou lokomotivu pro Middletonskou dráhu, jež využívala [[ozubnice|ozubené kolo]] pro lepší adhezi. [[William Hedley]] se svými lokomotivami "Puffing Billy" a "Wylam Dilly" (kolem roku [[1813]]) prokázal, že adheze mezi hladkými koly a hladkými kolejnicemi je pro běžný provoz dostatečná.

=== 🇬🇧 "Raketa" a zlatý věk páry ===
Zlomovým okamžikem se staly [[Rainhillské zkoušky]] v říjnu [[1829]], soutěž vypsaná pro výběr lokomotivy pro nově budovanou trať [[Liverpool]]–[[Manchester]]. Vítězem se stala lokomotiva '''[[Rocket (lokomotiva)|Rocket]]''' (Raketa), kterou zkonstruovali [[George Stephenson]] a jeho syn [[Robert Stephenson]].

"Raketa" obsahovala několik klíčových inovací, které se staly standardem pro většinu následujících parních lokomotiv:
*   **Trubkový kotel:** Množství tenkých trubek procházejících vodním prostorem kotle dramaticky zvětšilo výhřevnou plochu a tím i schopnost rychle vyrábět páru.
*   **Dýmnice s dyšnou:** Výfuková pára z válců byla vedena do komína, kde strhávala kouřové plyny a vytvářela umělý tah v topeništi, čímž se zintenzivnilo hoření.
*   **Přímý pohon nápravy:** Válce byly umístěny šikmo a poháněly přímo hlavní hnací nápravu.

Úspěch "Rakety" odstartoval "železniční horečku". Během několika desetiletí byly [[železniční trať|železniční tratě]] postaveny po celé [[Velká Británie|Velké Británii]], [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]], což umožnilo rychlou a levnou přepravu zboží i osob a stalo se motorem dalšího průmyslového rozvoje.

=== 巔️ Vrchol a úpadek ===
Vývoj parních lokomotiv pokračoval po celé 19. a v první polovině 20. století. Zvyšoval se jejich výkon, rychlost i účinnost. Mezi hlavní vylepšení patřilo zavedení [[přehřívač páry|přehřívačů páry]] (zvyšovaly teplotu páry a tím i účinnost stroje), používání dokonalejších [[ventilový rozvod|ventilových rozvodů]] (např. Walschaertsův/Heusingerův) a konstrukce [[sdružený parní stroj|sdružených (kompoundních) lokomotiv]], kde pára expandovala ve dvou nebo více stupních.

Pro zvládnutí těžkých nákladů a horských tratí byly vyvinuty [[článková lokomotiva|článkové lokomotivy]], jako například typy [[Malletova lokomotiva|Mallet]], [[Garrattova lokomotiva|Garratt]] nebo [[Fairlieho lokomotiva|Fairlie]], které měly více samostatných parních strojů a pojezdů.

Vrcholu dosáhly parní lokomotivy ve 30. a 40. letech 20. století. Příkladem mohou být britské rychlíkové lokomotivy třídy [[LNER třída A4|A4]] (včetně rekordní ''Mallard''), německé unifikované řady (např. [[DRG řada 01|01]]) nebo obří americké nákladní lokomotivy jako [[Union Pacific Big Boy|Union Pacific "Big Boy"]].

Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] začal rychlý úpadek parní trakce. [[Dieselová lokomotiva|Dieselové]] a [[elektrická lokomotiva|elektrické lokomotivy]] nabízely vyšší účinnost, nižší provozní náklady, snazší obsluhu a menší dopad na [[životní prostředí]]. Pravidelný parní provoz byl ve většině vyspělých zemí ukončen v 60. a 70. letech 20. století. V některých zemích, jako je [[Čína]] nebo [[Indie]], se parní lokomotivy udržely v provozu déle.

=== 🇨🇿 Parní provoz v českých zemích ===
První železnicí na území dnešního [[Česko|Česka]] byla [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince]], zprovozněná v roce [[1828]]. První parní lokomotiva dorazila na Moravu v roce [[1837]] na stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]. Pravidelný provoz byl zahájen v roce [[1839]] na trati [[Vídeň]]–[[Břeclav]].

Významnými výrobci parních lokomotiv v českých zemích byly firmy jako [[ČKD]] (dříve První českomoravská továrna na stroje) a [[Škoda Plzeň|Škodovy závody]] v [[Plzeň|Plzni]]. Tyto továrny vyrobily tisíce lokomotiv nejen pro [[Československé státní dráhy]], ale i na export. Mezi legendární československé konstrukce patří například rychlíkové lokomotivy řady [[Lokomotiva 498.0|498.0 "Albatros"]] a [[Lokomotiva 498.1|498.1 "Albatros jednička"]], nebo nákladní lokomotivy řady [[Lokomotiva 556.0|556.0 "Štokr"]]. Pravidelný parní provoz u ČSD byl oficiálně ukončen v roce [[1980]].

== 🛠️ Konstrukce a princip fungování ==
Parní lokomotiva je komplexní stroj skládající se z několika hlavních částí, které spolupracují na přeměně tepelné energie paliva na mechanickou práci.

=== 🔥 Parní kotel ===
Srdcem lokomotivy je [[parní kotel]], v podstatě velká tlaková nádoba naplněná vodou. Skládá se z:
*   '''Topeniště (skříňový kotel):''' Místo, kde se spaluje palivo. Je obklopeno vodním prostorem, aby se co nejvíce tepla předalo vodě.
*   '''Ležatý kotel:''' Válcová část spojující topeniště s dýmnicí. Prochází jím velké množství kouřových trubek (kouřovodů) a žárových trubek (žárovnic), kterými proudí horké spaliny z topeniště a dále ohřívají vodu.
*   '''Parní dóm (dóm):''' Nástavba na vrcholu kotle, kde se shromažďuje pára. Odběr páry z nejvyššího místa snižuje riziko strhávání kapek vody do parního stroje.
*   '''Dýmnice:''' Přední část kotle, kde se shromažďují spaliny před odchodem do komína. Zde je také umístěna dyšna.

=== 💨 Parní stroj ===
Parní stroj je mechanismus, který přeměňuje tlakovou energii páry na pohyb.
*   '''Válce:''' Obvykle dva (nebo více) válce umístěné po stranách lokomotivy. Do nich je přiváděna pára z kotle.
*   '''Písty:''' Pohybují se ve válcích tam a zpět pod tlakem páry.
*   '''Šoupátková komora a šoupátko:''' Systém, který řídí vstup čerstvé páry do válce a odvod použité (výfukové) páry.
*   '''Ventilový rozvod:''' Složitý mechanismus pák a táhel (např. [[Heusingerův rozvod|Heusingerův]] nebo [[Stephensonův rozvod|Stephensonův]]), který ovládá pohyb šoupátka. Umožňuje nejen jízdu vpřed a vzad, ale také regulaci výkonu změnou "plnění" válce párou.

=== ⚙️ Přenos síly a pojezd ===
*   '''Pístnice, křižák a ojnice:''' Tyto součásti převádějí přímočarý pohyb pístu na rotační pohyb kol.
*   '''Hnací a spřažená dvojkolí:''' Hnací dvojkolí je přímo spojeno s ojnicí. Spřažená dvojkolí jsou s ním propojena [[spojnice (železnice)|spojnicemi]], aby se trakční síla rozložila na více náprav a zvýšila se [[adheze]].
*   '''Rám:''' Pevná nosná konstrukce, na které je usazen kotel, parní stroj a která nese nápravy prostřednictvím [[odpružení]].
*   '''Běžná a vodicí dvojkolí:''' Nehnaná kola umístěná na začátku nebo na konci lokomotivy, která pomáhají vést lokomotivu v obloucích a rozkládat její hmotnost.

=== 💧 Tendr a pomocná zařízení ===
*   '''Tendr:''' Zvláštní vůz trvale spojený s lokomotivou, který veze zásoby paliva (uhlí) a vody. Lokomotivy bez tendru, které si zásoby vezou přímo na svém rámu, se nazývají [[tendrová lokomotiva|tendrové lokomotivy]].
*   '''Napaječe (Injektory):''' Zařízení, která pomocí proudu páry dopravují vodu z tendru nebo nádrží do kotle proti jeho vnitřnímu tlaku.
*   '''Brzdy:''' Starší lokomotivy měly parní brzdu, později se standardem stala [[samočinná tlaková brzda|průběžná tlaková (vzduchová) brzda]] pro celý vlak.
*   '''Pískovací zařízení:''' Sype písek před hnací kola pro zvýšení adheze při rozjezdu nebo za nepříznivých podmínek.

== 🗂️ Typologie a dělení ==
Parní lokomotivy lze dělit podle několika kritérií:

=== Podle účelu ===
*   '''Rychlíkové (osobní):''' Konstruované pro vysokou rychlost, mají velká hnací kola.
*   '''Nákladní:''' Konstruované pro velkou tažnou sílu, mají menší hnací kola a více spřažených náprav.
*   '''Univerzální (pro smíšený provoz):''' Kompromis mezi rychlostí a tažnou silou.
*   '''Posunovací (staniční):''' Menší lokomotivy pro posun s vozy ve stanicích a na seřadištích, konstruované pro dobrou viditelnost a obratnost.

=== Podle uspořádání pojezdu ===
Pro klasifikaci se používá několik systémů. Nejznámější je [[Whyteovo značení]], používané hlavně v anglosaských zemích, které udává počet kol: (počet běžných kol vpředu) - (počet spřažených hnacích kol) - (počet běžných kol vzadu).
*   '''0-6-0 "Bourbon":''' Typická nákladní lokomotiva.
*   '''4-4-0 "American":''' Klasická lokomotiva amerického západu.
*   '''4-6-2 "Pacific":''' Běžné uspořádání pro rychlíkové lokomotivy.
*   '''2-8-2 "Mikado":''' Časté uspořádání pro nákladní lokomotivy.

V [[Evropa|Evropě]] je běžnější [[Značení lokomotiv UIC]], které udává počet náprav (písmena pro hnací nápravy, číslice pro běžné). Například "Pacific" 4-6-2 je podle UIC značen jako '''2'C1' '''.

=== Podle konstrukce ===
*   '''Tendrové lokomotivy:''' Mají zásoby vody a paliva na vlastním rámu. Jsou obvykle menší a určené pro kratší vzdálenosti.
*   '''Lokomotivy s tendrem:''' Větší lokomotivy pro dálkovou dopravu, které táhnou za sebou speciální vůz (tendr) se zásobami.
*   '''Článkové (kloubové) lokomotivy:''' Mají dva nebo více samostatných pojezdů pro lepší průjezdnost oblouky (např. Mallet, Garratt).

== 🌍 Význam a dopad ==
Parní lokomotiva byla jedním z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.

*   '''Průmyslová revoluce:''' Umožnila masovou, rychlou a levnou přepravu surovin (uhlí, železná ruda) do továren a hotových výrobků na trhy. Bez železnice by průmyslová revoluce v 19. století nebyla možná v takovém rozsahu.
*   '''Osidlování a globalizace:''' Železnice otevřely vnitrozemí kontinentů, jako byl [[Divoký západ|americký Západ]], [[Sibiř]] nebo [[Austrálie]], pro osídlení a hospodářské využití. Spojily vzdálené regiony a vytvořily základy globální ekonomiky.
*   '''Společenské změny:''' Zásadně zrychlily cestování a přepravu informací (pošta). Umožnily lidem cestovat na větší vzdálenosti za prací, což přispělo k [[urbanizace|urbanizaci]]. Standardizovaly [[časové pásmo|čas]] (železniční čas) a změnily vnímání vzdálenosti.
*   '''Válečnictví:''' Železnice se stala klíčovým strategickým prvkem, umožňujícím rychlé přesuny vojsk a zásob, což se projevilo například v [[americká občanská válka|americké občanské válce]] nebo v obou světových válkách.

== ✨ Zajímavosti a rekordy ==
*   '''Rychlostní rekord:''' Oficiální světový rychlostní rekord pro parní lokomotivu drží britská lokomotiva [[LNER třída A4|třídy A4]] č. 4468 '''Mallard''', která [[3. červenec|3. července]] [[1938]] dosáhla rychlosti '''202,8 km/h'''.
*   '''Největší lokomotiva:''' Za největší a nejtěžší parní lokomotivy světa jsou považovány americké lokomotivy třídy [[Union Pacific Big Boy|4000 "Big Boy"]] společnosti [[Union Pacific Railroad]]. Vážily i s tendrem přes 540 tun a byly dlouhé přes 40 metrů.
*   '''Beztopenišťové lokomotivy:''' Existovaly také tzv. [[akumulační lokomotiva|akumulační (bezohňové) lokomotivy]], které neměly vlastní topeniště. Jejich kotel se plnil párou a horkou vodou z externího zdroje a využívaly se v prostředích s nebezpečím výbuchu (např. v chemičkách).
*   '''Turbínové lokomotivy:''' Byly provedeny i experimenty s lokomotivami poháněnými [[parní turbína|parní turbínou]] místo pístového stroje, ale příliš se nerozšířily.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
*   '''Parní kotel:''' Představte si ho jako obrovský "tlakový hrnec na kolech". Spalováním uhlí se v něm vaří voda, čímž vzniká pára pod velkým tlakem, která je hlavní hybnou silou.
*   '''Parní stroj:''' Je to "srdce a svaly" lokomotivy. Tlak páry z kotle v něm tlačí na písty (podobně jako nohy šlapou na pedály u kola) a tím roztáčí kola.
*   '''Ventilový rozvod:''' Dá se přirovnat k "mozku" parního stroje. Je to složitý systém pák, který přesně řídí, kdy a kolik páry se pustí do válců, aby se kola točila správným směrem a požadovanou rychlostí.
*   '''Tendr:''' Je to v podstatě "batoh" lokomotivy. Velký vůz připojený za lokomotivou, ve kterém si veze zásoby paliva (uhlí) a vody na dlouhou cestu.
*   '''Uspořádání pojezdu (např. 4-6-2):''' Je to něco jako "rodné číslo" lokomotivy, které popisuje počet a typ jejích kol. Čísla znamenají: 4 malá vodicí kola vpředu, 6 velkých hnacích kol uprostřed a 2 malá podpůrná kola vzadu pod kabinou strojvedoucího.

{{DEFAULTSORT:Parni lokomotiva}}
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}
[[Kategorie:Parní lokomotivy]]
[[Kategorie:Kolejová vozidla]]
[[Kategorie:Vynálezy 19. století]]
[[Kategorie:Britské vynálezy]]
[[Kategorie:Průmyslová revoluce]]
[[Kategorie:Parní pohon]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]