Zobrazení zdroje stránky Ladislav Smoljak

{{Infobox Osobnost
| jméno = Ladislav Smoljak
| celé_jméno = Ladislav Smoljak
| obrázek = 
| datum_narození = 9. prosince 1931
| místo_narození = [[Praha]], [[Československo]]
| datum_úmrtí = 6. dubna 2010
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Česká republika]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}
| povolání = herec, režisér, dramatik, scenárista
| manžel_manželka = 
| děti = 
}}

'''Ladislav Smoljak''' (9. prosince [[1931]], [[Praha]] – 6. dubna [[2010]], [[Praha]]) byl český herec, divadelní režisér, dramatik a scenárista, jeden ze spolutvůrců fenoménu [[Jára da Cimrman|Járy Cimrmana]] a klíčová osobnost [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]]. Spolu se [[Zdeněk Svěrák|Zdeňkem Svěrákem]] napsal většinu her cimrmanovského repertoáru a jako režisér a herec je uváděl na scénu po celé půlstoletí. Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších českých divadelníků druhé poloviny 20. století.

Smoljak stál u zrodu Cimrmana v roce [[1966]], kdy s [[Jiří Šebánek|Jiřím Šebánkem]] připravil první rozhlasovou hru s touto fiktivní postavou. V roce [[1967]] spoluzaložil [[Divadlo Járy Cimrmana]] v [[Praha|Praze]] a po desetiletí byl jeho uměleckou duší – jako dramatik, jako režisér a jako herec zároveň. Mimo divadlo se proslavil i jako filmový scenárista a herec v oblíbených českých filmech, zejména ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem a režisérem [[Oldřich Lipský|Oldřichem Lipským]].

== 👤 Životopis ==

Ladislav Smoljak se narodil [[9. prosince]] [[1931]] v [[Praha|Praze]] v rodině středostavovské inteligence. Od mládí jej přitahovala kultura, literatura a divadlo. Vystudoval elektrotechniku na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]] – vzdělání zdánlivě vzdálené divadlu, ale Smoljak v tom nikdy neviděl rozpor; technicko-analytické myšlení se naopak projevilo v preciznosti jeho dramaturgické a režijní práce.

Po absolvování technické školy se Smoljak plně věnoval kultuře. Nejprve působil jako novinář a kulturní publicista, přičemž rozvíjel svůj smysl pro jazyk, slovní hříčku a humor. Tato publicistická škola se výrazně promítla do cimrmanovského stylu – textů psaných s přesností vědecké studie, ale s komickým obsahem.

Smoljak patřil k výrazné generaci české inteligence 60. let, která před [[Pražské jaro|Pražským jarem]] v roce [[1968]] zažila krátký kulturní rozmach. Toto období přineslo nebývalou tvůrčí svobodu, v jejímž kontextu vznikaly nejodvážnější projekty, včetně Cimrmana. Normalizace po roce [[1968]] pak tuto generaci výrazně zasáhla, ale Smoljak dokázal svou uměleckou vizi uchovat a rozvíjet i v omezených podmínkách.

== 🎭 Cimrman – vznik fenoménu ==

Roku [[1966]] se Ladislav Smoljak setkal s [[Jiří Šebánek|Jiřím Šebánkem]] a společně připravili první rozhlasovou hru s fiktivní postavou geniálního českého vynálezce a umělce [[Jára da Cimrman|Járy da Cimrmana]]. Hra zněla v [[Československý rozhlas|Československém rozhlase]] a vzbudila velký zájem posluchačů. Jméno, biografie a charakter postavy byly od počátku záměrně vymyšlené – šlo o mystifikaci, ale mystifikaci provedenou s takovou péčí a ironickým nadhledem, že publikum ji přijalo s nadšením.

Smoljak byl v autorském tandemu tím, kdo nejvíce dbal na dramaturgickou strukturu a jazykovou preciznost. Zatímco [[Zdeněk Svěrák]], který se záhy připojil k projektu, přinášel lyričtější a humorně poetičtější polohu, Smoljak zastával funkci dramatického architekta – stavěl scény, pracoval s tempem, budoval pointy. Tento vzájemný doplněk byl klíčem k trvalé kvalitě cimrmanovského díla.

V roce [[1967]] se Smoljak spolupodílel na vzniku [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]] v [[Praha|Praze]] na [[Žižkov (Praha)|Žižkově]]. Divadlo od prvních let přijalo charakteristický formát: každé představení začínalo tzv. '''seminářem''', v němž herci v rolích cimrmanologů vědecky prezentovali nové poznatky o fiktivním géniovi, a teprve po semináři následovala vlastní hra. Smoljak byl po desetiletí režisérem většiny inscenací a zároveň sám hrál v cimrmanovských seminářích i hrách.

== 💼 Divadelní kariéra ==

Smoljak jako dramatik a spoluautor napsal s [[Zdeněk Svěrák|Zdeňkem Svěrákem]] velkou část repertoáru [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadla Járy Cimrmana]]. Ke hrám, na jejichž vzniku se podílel nebo které režíroval, patří mimo jiné '''Vyšetřování ztráty třídní knihy''', '''Dobytí severního pólu''', '''Akt''', '''Hospoda Na mýtince''', '''Blaník''', '''Lijavec''', '''Švestka''', '''Vražda v salonním kupé''' a další.

Každá z těchto her nesla Smoljakův rukopis: pevnou dramaturgickou strukturu, přesně načasované pointy a dialog psaný s vědomím živého divadelního provozu. Smoljak věděl, co funguje na jevišti – uměl stavět scény tak, aby budovaly napětí a pak je uvolnily v humorném momentu, přičemž humor byl vždy jazykový a situační, nikoli vulgární nebo levný.

Jako režisér dbál Smoljak na to, aby inscenace zůstávaly věrné původnímu duchu Cimrmana i při opakovaných reprízách. Tato konzervativnost byla vědomou estetickou volbou: cimrmanovské hry nejsou aktualizovány ani modernizovány, hrají se v podobném duchu jako při premiéře, a tato stálost je součástí jejich kouzla. Divadlo funguje jako živý archiv specifického humoru a poetiky.

Smoljak v divadle hrál i jako herec. Jeho herecký projev byl charakteristicky suchý, přesný a bez zbytečných gest – skvěle odpovídal cimrmanovskému stylu vědecké vážnosti, pod níž se skrývá absurdní komika. Byl mistrem deadpan výkonu: čím vážněji říkal nesmysly, tím byl komický efekt silnější.

== 🎬 Filmová tvorba ==

Vedle divadla byl Ladislav Smoljak významným filmovým scenáristou a hercem. Dlouhodobě spolupracoval se [[Zdeněk Svěrák|Zdeňkem Svěrákem]] na filmových projektech, přičemž jejich spolupráce přinesla řadu oblíbených českých filmů.

Klíčová byla spolupráce s režisérem [[Oldřich Lipský|Oldřichem Lipským]], s nímž Smoljak a Svěrák napsali scénáře k populárním komediím. Mezi tyto filmy patří '''Jáchyme, hoď ho do stroje!''' ([[1974]]), '''Marečku, podejte mi pero!''' ([[1976]]) a '''Jak svět přichází o básníky''' ([[1985]]). Tyto komedie s [[Vlastimil Brodský|Vlastimilem Brodským]] a [[Josef Abrhám|Josefem Abrháme]] patřily k nejoblíbenějším filmům normalizačního i ponormalizačního období a jsou dodnes reprízovány.

Smoljak a Svěrák psali scénáře, v nichž humor vycházel ze situací každodenního života, absurdních byrokratických situací a jazykových nedorozumění. Jejich filmy zachycovaly českou mentalitu se sympatickou ironií, bez zlomyslnosti.

Smoljak jako herec se objevoval i ve filmech mimo cimrmanovský okruh. Hrával vedlejší i větší role, vždy s charakteristickým klidem a přesností.

== ⏳ Normalizace a umělecká odolnost ==

Nástup [[normalizace]] po roce [[1968]] přinesl Smoljakovi i celému [[Divadlo Járy Cimrmana|Divadlu Járy Cimrmana]] těžké časy. Divadlo bylo v roce [[1974]] nuceno přerušit činnost a obnovilo ji až v roce [[1978]]. Smoljak v tomto období nemohl pracovat naplno ve svém oboru a byl omezován v možnostech publikování i inscenování.

Přesto normalizace nepřerušila tvůrčí spolupráci Smoljaka a [[Zdeněk Svěrák|Svěráka]]. Filmové scénáře umožňovaly pokračovat v práci v omezeném prostoru, přičemž humor formulovaný v jejich filmech obratně balancoval mezi přijatelným a satiricky podvratným. Jméno Cimrmana se stalo zkratkou pro sdílenou kulturní paměť a vzdor vůči normalizační banalitě – a Smoljak byl strážcem tohoto odkazu.

Po roce [[1989]] se divadlo mohlo plně rozvinout a rozšířit repertoár. Smoljak s [[Zdeněk Svěrák|Svěrákem]] napsali v polistopadovém období další hry a divadlo zažilo nový zájem publika. Smoljak se těšil zasloužené autoritě uznávaného kulturního tvůrce a pedagogicky působil i na mladší generaci herců a dramatiků.

== 🌟 Odkaz a vliv ==

Ladislav Smoljak zemřel [[6. dubna]] [[2010]] v [[Praha|Praze]] ve věku 78 let. Jeho smrt byla vnímána jako konec jedné éry – éry zakladatelů Cimrmana. [[Divadlo Járy Cimrmana]] pokračuje i po jeho smrti, ale Smoljakova přítomnost mu chybí jako definující umělecká autorita.

Smoljakův odkaz je úzce spjat s odkazem celého cimrmanovského fenoménu. Přispěl k vytvoření jedinečného žánru – české absurdní komedie se seriózní tváří, jazykově rafinované a kulturně hluboce zakořeněné. Tento žánr nemá přímý zahraniční ekvivalent a je svébytným výrazem česky mluvící kultury.

Jako dramatik a režisér vytvořil Smoljak divadelní dílo, které obstálo zkouškou času: cimrmanovské hry jsou hrány v nezměněné podobě desetiletí po svém vzniku a publikum na ně chodí s nezmenšeným zájmem. To svědčí o tom, že humor, který Smoljak budoval, není povrchní ani dobově podmíněný, ale má trvalou platnost.

Ve filmové tvorbě zanechal Smoljak scénáře ke klasikám české komedie, které jsou stále součástí televizního repertoáru a kolektivní kulturní paměti.

== 🏆 Ocenění ==

Ladislav Smoljak byl za svou tvorbu oceněn řadou cen a uznání. Získal [[Cena Alfréda Radoka|Cenu Alfréda Radoka]], nejvýznamnější české divadelní ocenění, a byl nositelem dalších ocenění v oblasti divadla i filmu. V roce [[2003]] mu byl udělen [[Řád T. G. Masaryka]] za přínos kultuře, jedno z nejvyšších státních vyznamenání [[Česká republika|České republiky]].

Byl čestným členem řady kulturních institucí a jeho práce byla opakovaně vyzdvihována jako příspěvek k české kulturní identitě. Po jeho smrti mu [[Divadlo Járy Cimrmana]] i česká kulturní veřejnost vzdaly hold jako zakladatelské osobnosti.

== Zdroje ==
* [https://cimrman.net Divadlo Járy Cimrmana – oficiální web]
* [https://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze]
* [https://ceskatelevize.cz Česká televize]
* [https://rozhlas.cz Český rozhlas]
* [https://idnes.cz iDnes.cz – kultura]
* [https://lidovky.cz Lidové noviny]
* [https://databazeknih.cz Databáze knih]

{{DEFAULTSORT:Smoljak, Ladislav}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 9. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1931]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 2010]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Herci]]
[[Kategorie:Divadelní herci]]
[[Kategorie:Divadelní režiséři]]
[[Kategorie:Čeští dramatici]]
[[Kategorie:Čeští scenáristé]]
[[Kategorie:Divadlo Járy Cimrmana]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu T. G. Masaryka]]
[[Kategorie:Střelci (astrologie)]]
[[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]]