Zobrazení zdroje stránky Gustav I. Vasa

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Gustav I. Vasa
| obrázek = Gustav_Vasa_av_Jacob_Björck_1700-tal.jpg
| popisek = Portrét Gustava I. Vasy od Jacoba Björcka (18. století), kopie originálu ze 16. století.
| titul = [[Král Švédska|Král švédský]]
| období vlády = 6. června 1523 – 29. září 1560
| korunovace = 12. ledna 1528 v [[Uppsala|Uppsale]]
| předchůdce = [[Kristián II. Dánský]] (jako vládce [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]])
| nástupce = [[Erik XIV. Švédský]]
| celé jméno = Gustav Eriksson
| dynastie = [[Vasa (dynastie)|Vasovci]]
| datum narození = 12. května 1496
| místo narození = pravděpodobně hrad Rydboholm, [[Uppland]], [[Švédsko]]
| datum úmrtí = 29. září 1560 (64 let)
| místo úmrtí = Hrad Tre Kronor, [[Stockholm]], [[Švédsko]]
| místo pohřbení = [[Katedrála v Uppsale]]
| manželka = 1. [[Kateřina Sasko-Lauenburská]]<br>2. [[Markéta Leijonhufvud]]<br>3. [[Kateřina Stenbock]]
| potomci = [[Erik XIV. Švédský]]<br>[[Jan III. Švédský]]<br>[[Kateřina Vasa]]<br>[[Cecílie Vasa]]<br>[[Magnus Vasa]]<br>[[Anna Marie Vasa]]<br>[[Alžběta Vasa]]<br>[[Karel IX. Švédský]]
| otec = Erik Johansson Vasa
| matka = Cecilia Månsdotter Eka
}}

'''Gustav I. Vasa''', původním jménem '''Gustav Eriksson''' (* 12. května 1496, pravděpodobně hrad Rydboholm – 29. září 1560, [[Stockholm]]), byl [[švédský král]] v letech 1523 až 1560. Je považován za zakladatele moderního [[Švédsko|švédského]] státu a národního hrdinu. Vedl [[švédská osvobozenecká válka|švédskou osvobozeneckou válku]] proti dánské nadvládě krále [[Kristián II. Dánský|Kristiána II.]], čímž definitivně rozbil [[Kalmarská unie|Kalmarskou unii]]. Během své vlády zavedl ve [[Švédsko|Švédsku]] [[protestantismus|protestantskou]] [[reformace|reformaci]], centralizoval státní správu a založil dědičnou monarchii v čele s [[Vasa (dynastie)|dynastií Vasa]].

== 📜 Počátky života a vzestup ==
Gustav Eriksson se narodil do jedné z nejvýznamnějších švédských šlechtických rodin. Jeho otec, Erik Johansson Vasa, byl členem říšské rady a jeho matka, Cecilia Månsdotter, pocházela z rodu Eka. V mládí získal politické zkušenosti na dvoře regenta [[Sten Sture mladší|Stena Stureho mladšího]].

Situace ve [[Skandinávie|Skandinávii]] byla v té době napjatá. [[Kalmarská unie]], která spojovala [[Dánsko]], [[Norsko]] a [[Švédsko]] pod jedním monarchou, byla zdrojem neustálých konfliktů. Švédská šlechta se bouřila proti centralizačním snahám dánských králů. V roce [[1518]] byl Gustav v [[bitva u Brännkyrka|bitvě u Brännkyrka]] zajat dánským králem [[Kristián II. Dánský|Kristiánem II.]] a odvezen jako rukojmí do [[Dánsko|Dánska]]. Z vězení na hradě Kalø v [[Jutsko|Jutsku]] se mu v roce [[1519]] podařilo uprchnout do [[Lübeck|Lübecku]].

Klíčovým momentem pro jeho budoucnost se stala [[Stockholmská krvavá lázeň]] v listopadu [[1520]]. Po své korunovaci švédským králem nechal Kristián II. popravit přes 80 předních švédských šlechticů, včetně Gustavova otce Erika Johanssona a švagra. Tato událost vyvolala ve [[Švédsko|Švédsku]] obrovský odpor a stala se rozbuškou pro celonárodní povstání.

== ⚔️ Švédská osvobozenecká válka (1521–1523) ==
Po návratu do [[Švédsko|Švédska]] na konci roku [[1520]] se Gustav Vasa vydal do provincie [[Dalarna]], která byla tradiční baštou odporu proti dánské nadvládě. Zpočátku se mu nedařilo získat podporu místních sedláků, ale zprávy o brutalitě Kristiána II. nakonec přesvědčily obyvatele Dalarny, aby se k němu přidali. Gustav byl jmenován vůdcem povstání.

Jeho armáda, složená převážně ze sedláků a horníků, postupně dobývala švédská města. Klíčovou se ukázala finanční a vojenská podpora od hanzovního města [[Lübeck]], které bylo obchodním rivalem [[Dánsko|Dánska]]. V srpnu [[1521]] byl Gustav na sněmu ve [[Vadstena|Vadsteně]] zvolen regentem (''riksföreståndare'') [[Švédsko|Švédska]].

Válka vyvrcholila v roce [[1523]], kdy povstalecké síly dobyly [[Stockholm]]. Dne 6. června [[1523]] byl Gustav Vasa na sněmu ve [[Strängnäs]] zvolen králem [[Švédsko|Švédska]]. Tento den je dnes slaven jako [[Státní svátky Švédska|švédský státní svátek]]. Tím byla [[Kalmarská unie]] definitivně rozpuštěna a [[Švédsko]] se stalo opět nezávislým královstvím.

== ⛪ Reformace a centralizace moci ==
Gustav I. Vasa zdědil zemi v hluboké finanční krizi, s obrovským dluhem vůči [[Lübeck|Lübecku]]. Jako řešení se nabídlo bohatství katolické církve, která vlastnila přibližně pětinu veškeré půdy v zemi. Pod vlivem myšlenek [[Martin Luther|Martina Luthera]] a reformátorů, jako byl [[Olaus Petri]], se Gustav rozhodl přiklonit k [[protestantismus|protestantismu]].

Na říšském sněmu ve [[Västerås]] v roce [[1527]] si vynutil souhlas s konfiskací církevního majetku. Tímto krokem nejenže získal prostředky na splacení dluhů a financování státu, ale také zlomil politickou moc církve a podřídil ji koruně. Byla zřízena národní [[Švédská církev|luteránská církev]] v čele s králem. Tento proces nebyl bez odporu a Gustav musel potlačit několik selských povstání, která byla často motivována obranou staré víry.

Souběžně s reformací probíhala centralizace státní správy. Gustav Vasa nahradil starý feudální systém efektivní byrokracií německého typu. Zavedl nové daně, provedl soupis půdy a majetku a vytvořil silnou a loajální armádu. V roce [[1544]] prosadil na sněmu ve [[Västerås]] změnu volební monarchie na dědičnou. Tím zajistil trůn pro své potomky z [[Vasa (dynastie)|rodu Vasa]].

== 👑 Vláda a vnitřní politika ==
Gustavova vláda byla autoritativní a často bezohledná. Neváhal tvrdě potlačit jakýkoli odpor. Mezi nejvýznamnější povstání patřily:
* '''Povstání v Dalarně''' (1524–1533): Několik rebelií v provincii, která mu původně pomohla k moci, ale nesouhlasila s jeho daňovou politikou a reformací.
* '''Västgötské povstání''' (1529): Vzpoura šlechty v provincii [[Västergötland]] proti reformaci.
* '''Dackeho válka''' (1542–1543): Největší a nejnebezpečnější selské povstání vedené [[Nils Dacke|Nilsem Dackem]] v provincii [[Småland]], které téměř ohrozilo Gustavovu vládu. Král ho nakonec brutálně potlačil.

Navzdory své tvrdosti položil základy moderního švédského státu. Podporoval obchod, zemědělství a hornictví. Jeho administrativní reformy a vytvoření stabilního finančního systému umožnily [[Švédsko|Švédsku]] v následujícím století vyrůst v evropskou velmoc.

== 🌍 Zahraniční politika ==
V zahraniční politice se Gustav I. soustředil především na udržení švédské nezávislosti, zejména vůči [[Dánsko|Dánsku]]. Po celou dobu své vlády udržoval s [[Dánsko|Dánskem]] napjatý, ale převážně mírový vztah. Zbavil se také ekonomické závislosti na [[Lübeck|Lübecku]] a [[Hanza|Hanse]]. Navázal diplomatické styky s dalšími evropskými mocnostmi a snažil se posílit pozici [[Švédsko|Švédska]] v oblasti [[Baltské moře|Baltu]]. V roce [[1555]] vedl krátkou a nerozhodnou válku s [[Ruské carství|Ruskem]] o kontrolu nad obchodními cestami.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomci ==
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý a měl početné potomstvo, čímž zajistil pokračování dynastie.

# '''[[Kateřina Sasko-Lauenburská]]''' (sňatek 1531):
#* [[Erik XIV. Švédský]] (1533–1577), švédský král v letech 1560–1568.

# '''[[Markéta Leijonhufvud]]''' (sňatek 1536):
#* [[Jan III. Švédský]] (1537–1592), švédský král v letech 1568–1592.
#* [[Kateřina Vasa]] (1539–1610), manželka hraběte Edzarda II. Východofríského.
#* [[Cecílie Vasa]] (1540–1627), markraběnka bádenská.
#* [[Magnus Vasa]] (1542–1595), vévoda z Östergötlandu, trpěl duševní chorobou.
#* [[Anna Marie Vasa]] (1545–1610), manželka falckraběte Jiřího Jana I. z Veldenz.
#* [[Alžběta Vasa]] (1549–1597), vévodkyně meklenburská.
#* [[Karel IX. Švédský]] (1550–1611), švédský král v letech 1604–1611.

# '''[[Kateřina Stenbock]]''' (sňatek 1552): Manželství bylo bezdětné.

== 🏛️ Odkaz ==
Gustav I. Vasa zemřel 29. září 1560 a byl pohřben v [[Katedrála v Uppsale|katedrále v Uppsale]]. Jeho vláda trvala 37 let a zásadně proměnila [[Švédsko]]. Je považován za "otce národa" (''landsfader''), který osvobodil zemi od cizí nadvlády, dal jí stabilní vládu, silnou ekonomiku a národní církev.

Jeho odkaz je však vnímán i kriticky. Byl to pragmatický, ale také despotický a nemilosrdný vládce, který si moc udržoval silou a propagandou. Přesto jeho činy položily základy pro vzestup [[Švédsko|Švédska]] jako významné evropské mocnosti v 17. století.

Na jeho počest se každoročně koná slavný dálkový běh na lyžích [[Vasaloppet]] (Vasův běh), který kopíruje trasu, po níž údajně prchal před dánskými vojáky, než se vrátil, aby vedl povstání v Dalarně.

{{DEFAULTSORT:Vasa, Gustav I.}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Králové Švédska]]
[[Kategorie:Rod Vasa]]
[[Kategorie:Narození 1496]]
[[Kategorie:Úmrtí 1560]]
[[Kategorie:Osobnosti švédské reformace]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Uppsale]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]