Zobrazení zdroje stránky Francouzsko-nizozemská válka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - válka
| název = Francouzsko-nizozemská válka
| obrázek = Adam Frans van der Meulen - The Crossing of the Rhine by the French Army, 12th June 1672 - WGA15104.jpg
| popisek = Překročení Rýna armádou Ludvíka XIV. v červnu 1672, malba Adama Franse van der Meulena
| konflikt = 
| datum = 1672–1678
| místo = [[Nizozemsko]], [[Španělské Nizozemí]], [[Porýní]], [[Středomoří]], [[Karibik]]
| výsledek = Francouzské vítězství; [[Nijmegenský mír]]
| casus belli = Francouzská expanzivní politika, odveta za nizozemskou roli v Devoluční válce, ekonomická rivalita
| strana1 = {{Vlajka|Francie}} [[Francouzské království]]<br>{{Vlajka|Anglie}} [[Anglické království]] (1672–1674)<br>{{Vlajka|Švédsko}} [[Švédsko]] (od 1674)<br>{{Vlajka|Münster}} [[Knížecí biskupství Münster]]<br>{{Vlajka|Kolín nad Rýnem}} [[Kolínské kurfiřtství]]
| strana2 = {{Vlajka|Nizozemsko}} [[Spojené provincie nizozemské]]<br>{{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Svatá říše římská]] (od 1673)<br>{{Vlajka|Španělsko}} [[Španělské impérium]] (od 1673)<br>{{Vlajka|Braniborsko}} [[Braniborsko-Prusko]]<br>{{Vlajka|Dánsko}} [[Dánsko-Norsko]] (od 1675)
| velitel1 = {{Vlajka|Francie}} [[Ludvík XIV.]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne|Turenne]] †<br>{{Vlajka|Francie}} [[Louis, Velký Condé|Condé]]<br>{{Vlajka|Francie}} [[François-Henri de Montmorency-Luxembourg|Luxembourg]]<br>{{Vlajka|Anglie}} [[Jakub II. Stuart]]<br>{{Vlajka|Anglie}} [[Ruprecht Falcký]]
| velitel2 = {{Vlajka|Nizozemsko}} [[Vilém III. Oranžský]]<br>{{Vlajka|Nizozemsko}} [[Michiel de Ruyter]] †<br>{{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Raimondo Montecuccoli]]<br>{{Vlajka|Španělsko}} [[Carlos de Gurrea]]<br>{{Vlajka|Braniborsko}} [[Fridrich Vilém I. Braniborský]]
| síla1 = Cca 120 000 mužů (Francie, 1672)
| síla2 = Cca 80 000 mužů (Nizozemsko, 1672)
| ztráty1 = Neznámé, ale značné
| ztráty2 = Neznámé, ale značné
}}
'''Francouzsko-nizozemská válka''', známá také jako '''Holandská válka''' (francouzsky ''Guerre de Hollande'', nizozemsky ''Hollandse Oorlog''), byl rozsáhlý evropský konflikt probíhající v letech [[1672]] až [[1678]]. Na jedné straně stála [[Francie|Francie]] krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a její spojenci (zpočátku především [[Anglie]]), na druhé straně [[Spojené provincie nizozemské]] a jejich spojenci, kteří se postupně přidávali (zejména [[Svatá říše římská]], [[Španělsko]] a [[Braniborsko-Prusko]]).

Válka začala drtivým francouzským útokem na Nizozemsko v roce 1672, který je v nizozemských dějinách znám jako '''''Rampjaar''''' (Rok katastrofy). Nizozemci však dokázali zastavit postup nepřítele protržením hrází a zaplavením klíčových území. Postupně se jim podařilo vytvořit širokou protifrancouzskou koalici. Válka se tak rozšířila do [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]], [[Porýní]] a na moře. Konflikt skončil podepsáním [[Nijmegenský mír|Nijmegenských mírových smluv]] v letech 1678–1679, které potvrdily pozici Francie jako dominantní evropské mocnosti, ačkoliv Nizozemsko si uhájilo svou nezávislost.

== 📜 Příčiny konfliktu ==
Kořeny války sahají do předchozích desetiletí a byly směsicí osobních ambicí, ekonomické rivality a strategických kalkulací.

=== 👑 Ambice Ludvíka XIV. ===
Francouzský král [[Ludvík XIV.]], známý jako "Král Slunce", usiloval o dosažení francouzské hegemonie v [[Evropa|Evropě]]. Jeho cílem bylo rozšířit hranice Francie na úkor [[Habsburkové|habsburských]] držav, zejména [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]]. Během předchozí [[Devoluční válka|Devoluční války]] (1667–1668) sice dosáhl určitých zisků, ale byl donucen k míru Trojitou aliancí tvořenou [[Anglie|Anglií]], [[Švédsko|Švédskem]] a [[Spojené provincie nizozemské|Spojenými provinciemi]]. Ludvík XIV. vnímal nizozemskou účast v této alianci jako zradu a ponížení, neboť Francie Nizozemcům v minulosti pomáhala v jejich boji za nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]]. Touha po odplatě a eliminaci nizozemské překážky v jeho expanzivních plánech byla klíčovým motivem.

=== 💰 Ekonomická rivalita ===
V 17. století byly Spojené provincie nizozemské vedoucí obchodní a finanční mocností světa. Jejich obchodní loďstvo dominovalo světovým mořím a [[Amsterdam]] byl centrem globálního obchodu. Francouzský ministr financí [[Jean-Baptiste Colbert]] prosazoval politiku [[merkantilismus|merkantilismu]], která se snažila posílit francouzskou ekonomiku na úkor konkurentů. Colbert zavedl vysoká cla na nizozemské zboží, což vedlo k obchodní válce mezi oběma zeměmi. Zničení nizozemské obchodní moci bylo vnímáno jako nezbytný krok k dosažení francouzské ekonomické prosperity.

=== 🤝 Diplomatická příprava ===
Ludvík XIV. se z předchozího neúspěchu poučil a před útokem na Nizozemsko se pustil do pečlivé diplomatické přípravy s cílem izolovat svého protivníka.
*   **Tajná doverská smlouva (1670):** Klíčovým krokem bylo uzavření tajné smlouvy s anglickým králem [[Karel II. Stuart|Karlem II.]]. Karel, finančně závislý na francouzských dotacích, se zavázal připojit se k útoku na Nizozemsko výměnou za peníze a příslib územních zisků. Tím byla rozbita Trojitá aliance.
*   **Spojenectví se Švédskem:** Francie si zajistila švédskou neutralitu a pozdější vojenskou podporu prostřednictvím štědrých finančních subvencí.
*   **Německá knížata:** Ludvík XIV. si také zajistil podporu [[Knížecí biskupství Münster|Münsteru]] a [[Kolínské kurfiřtství|Kolínského kurfiřtství]], jejichž vojska měla zaútočit na Nizozemsko z východu.

Díky této diplomacii stály Spojené provincie na počátku roku 1672 prakticky osamocené proti drtivé přesile.

== ⚔️ Průběh války ==
Válku lze rozdělit do několika fází, od počátečního francouzského bleskového útoku po vleklý celoevropský konflikt.

=== 💥 Rampjaar (Rok katastrofy) 1672 ===
Válka začala v březnu 1672, kdy Anglie vyhlásila Nizozemsku válku (známou jako [[Třetí anglo-nizozemská válka]]). V květnu pak obrovská francouzská armáda, čítající asi 120 000 mužů a osobně vedená Ludvíkem XIV. a jeho nejlepšími maršály, jako byli [[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne|Turenne]] a [[Louis, Velký Condé|Condé]], obešla [[Maastricht]] a vtrhla na nizozemské území překročením [[Rýn]]u.

Postup Francouzů byl drtivě rychlý. Padla města jako [[Utrecht]], [[Arnhem]] a [[Nijmegen]]. Nizozemská armáda byla slabá a špatně připravená. V zemi zavládla panika. Politická moc vlivného [[Johan de Witt|Johana de Witta]] se zhroutila. V této zoufalé situaci se Nizozemci uchýlili k poslednímu obrannému prostředku: otevřeli stavidla a protrhli hráze, čímž záměrně zaplavili rozsáhlé území. Tento systém, známý jako '''[[Holandská vodní linie]]''', zastavil francouzský postup a zachránil provincii [[Holland]] a klíčová města jako [[Amsterdam]] a [[Haag]].

Politické otřesy v Nizozemsku vedly k pádu bratrů de Wittů, kteří byli v srpnu 1672 zlynčováni davem v Haagu. Do čela státu se jako místodržící (stadtholder) dostal mladý [[Vilém III. Oranžský]], který se stal duší nizozemského odporu a úhlavním nepřítelem Ludvíka XIV. po zbytek jejich životů.

=== 🌊 Válka na moři ===
Zatímco na souši čelili Nizozemci katastrofě, na moři se jim dařilo lépe. Vynikající admirál [[Michiel de Ruyter]] dokázal v sérii bitev v letech 1672–1673 (např. u [[Bitva u Solebay|Solebay]] a u [[Bitva u Texelu|Texelu]]) odrazit spojené anglo-francouzské loďstvo. Tím zabránil invazi z moře a udržel otevřené životně důležité námořní obchodní cesty. Tyto úspěchy přiměly anglický parlament, který válku nikdy plně nepodporoval, donutit krále Karla II. k uzavření separátního míru s Nizozemskem (Westminsterský mír, 1674).

=== 🌍 Rozšíření konfliktu (1673–1674) ===
Nizozemská diplomacie, vedená Vilémem Oranžským, horečně pracovala na vytvoření protifrancouzské koalice. Úspěchy admirála de Ruytera a houževnatý odpor na souši přesvědčily ostatní evropské mocnosti, že Francie je hrozbou pro rovnováhu sil. V roce 1673 se k Nizozemsku připojili:
*   Císař [[Leopold I. Habsburský|Leopold I.]] za [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]]
*   [[Španělsko]], které stále ovládalo jižní Nizozemí
*   [[Braniborsko-Prusko]]
*   [[Lotrinsko]]

Válka se tak přenesla z nizozemského území do [[Porýní]] a [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]]. Francouzi museli stáhnout většinu svých sil z okupovaných nizozemských provincií, aby mohli čelit novým hrozbám.

=== ♟️ Opotřebovávací válka a závěrečná fáze (1675–1678) ===
Konflikt se změnil v dlouhou a krvavou opotřebovávací válku. Bojovalo se na několika frontách:
*   **Flandry:** Zde probíhaly velké bitvy, jako například krvavá, ale nerozhodná [[Bitva u Seneffe|bitva u Seneffe]] (1674) mezi Condém a Vilémem Oranžským.
*   **Porýní:** Maršál Turenne zde vedl brilantní zimní tažení (1674–1675), ale v [[Bitva u Salzbachu|bitvě u Salzbachu]] (1675) byl zabit dělovou koulí, což byla pro Francii obrovská ztráta.
*   **Skandinávie:** V roce 1675 vstoupilo do války na straně koalice [[Dánsko-Norsko]], které napadlo francouzského spojence Švédsko. Tím začala tzv. [[Skånská válka]]. Švédové byli poraženi Branibory v [[Bitva u Fehrbellinu|bitvě u Fehrbellinu]].
*   **Středomoří:** Francouzské loďstvo bojovalo se španělskou a nizozemskou flotilou. V bitvě u [[Augusta (Itálie)|Augusty]] (1676) byl smrtelně zraněn admirál de Ruyter.

Ke konci války byly všechny strany finančně i lidsky vyčerpané, což otevřelo cestu k mírovým jednáním.

== 🕊️ Mírová jednání a důsledky ==
Mírový kongres se sešel v nizozemském městě [[Nijmegen]]. Jednání byla složitá a vedla k sérii smluv podepsaných v letech 1678 a 1679.

=== 📜 Nijmegenský mír ===
*   **Francie a Nizozemsko:** Francie vrátila všechna okupovaná nizozemská území a zrušila Colbertova cla z roku 1667. Nizozemsko si tak uhájilo svou suverenitu a obchodní pozice.
*   **Francie a Španělsko:** Španělsko zaplatilo nejvyšší cenu. Muselo Francii postoupit strategicky důležitou oblast [[Franche-Comté]] a řadu měst ve [[Flandry|Flandrech]] a [[Hainaut|Hainautu]], čímž se francouzská severní hranice dále posunula a opevnila.
*   **Francie a Svatá říše římská:** Císař souhlasil s francouzskou anexí města [[Freiburg im Breisgau|Freiburg]] a postoupením některých alsaských území.

=== 📈 Důsledky pro jednotlivé státy ===
*   **Francie:** Vyšla z války jako jednoznačný vítěz. Ačkoliv se jí nepodařilo zničit Nizozemsko, získala cenná území a potvrdila svou pozici nejmocnějšího státu v Evropě. Vláda Ludvíka XIV. dosáhla svého vrcholu.
*   **Spojené provincie nizozemské:** Přežily existenční hrozbu a ubránily svou nezávislost. Válka však byla nesmírně nákladná a znamenala začátek konce nizozemského Zlatého věku. Finanční a obchodní dominance se postupně začala přesouvat do [[Anglie|Anglie]]. Vilém III. Oranžský se stal nezpochybnitelným vůdcem a hlavním organizátorem budoucích koalic proti Ludvíku XIV.
*   **Španělsko:** Utrpělo další územní ztráty a potvrdilo svůj pokračující úpadek.
*   **Braniborsko-Prusko:** Jeho vojenská prestiž výrazně vzrostla, zejména po vítězství u Fehrbellinu, což položilo základy budoucího vzestupu [[Prusko|Pruska]].

== 🎖️ Významní velitelé ==
*   **[[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne|Henri de Turenne]] (Francie):** Považován za jednoho z největších vojevůdců v historii. Jeho smrt v roce 1675 byla pro francouzskou armádu velkou ranou.
*   **[[Louis, Velký Condé|Louis, Velký Condé]] (Francie):** Další legendární francouzský maršál, známý svou odvahou a taktickými schopnostmi. Po bitvě u Seneffe odešel do výslužby.
*   **[[Vilém III. Oranžský]] (Nizozemsko):** Ačkoliv nebyl geniální taktik, byl nesmírně houževnatý, odhodlaný a skvělý diplomat, který dokázal sjednotit Evropu proti Francii.
*   **[[Michiel de Ruyter]] (Nizozemsko):** Jeden z nejlepších admirálů v námořní historii. Jeho vítězství zachránila Nizozemsko před invazí z moře.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
*   **Rampjaar (Rok katastrofy):** Nizozemský termín pro rok 1672. Představte si, že vaši zemi napadne ze tří stran obrovská přesila, armáda se hroutí a nepřítel rychle obsazuje jedno město za druhým. To byla pro Nizozemce situace v tomto roce.
*   **Holandská vodní linie:** Unikátní obranný systém. Nizozemci záměrně protrhli hráze a zaplavili nízko položenou krajinu vodou. Vytvořili tak široký, ale mělký pás vody a bahna, který byl pro tehdejší armádu s děly a povozy prakticky neprůchodný. Tím zastavili postup nepřítele.
*   **Merkantilismus:** Ekonomická teorie populární v 17. a 18. století. Hlavní myšlenkou bylo, že bohatství státu je dáno množstvím drahých kovů (zlata a stříbra), které vlastní. Státy se proto snažily co nejvíce vyvážet a co nejméně dovážet, často pomocí vysokých cel. Cílem bylo poškodit ekonomiku konkurentů a posílit tu vlastní.

{{DEFAULTSORT:Francouzsko-nizozemska valka}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Války 17. století]]
[[Kategorie:Války Francie]]
[[Kategorie:Války Nizozemska]]
[[Kategorie:Války Svaté říše římské]]
[[Kategorie:Války Španělska]]
[[Kategorie:Vláda Ludvíka XIV.]]
[[Kategorie:Dějiny Nizozemska]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]