Zobrazení zdroje stránky Empirismus

{{K rozšíření}}
{{Infobox Filozofický pojem
| název = Empirismus
| obrázek = [[Soubor:Experience icon.svg|250px|alt=Ikonické zobrazení oka se symboly smyslů a dat]]
| popisek = Symbolické zobrazení poznání skrze zkušenost a pozorování. 👁️📊
| definice = Filozofický směr, který tvrdí, že veškeré naše poznání pochází ze smyslové zkušenosti.
| obor = [[Filozofie]] (zejména [[epistemologie]]), [[věda]]
| typy = Klasický (britský), radikální (senzualismus), logický pozitivismus
| související_pojmy = [[Zkušenost]], [[pozorování]], [[experiment]], [[indukce]], [[smyslové vnímání]], [[racionalismus]], [[tabula rasa]], [[Locke]], [[Berkeley]], [[Hume]], [[vědecká metoda]]
}}

'''Empirismus''' (z řeckého ''empeiria'' – zkušenost) je významný [[filozofie|filozofický]] směr, který zastává názor, že **veškeré naše poznání pochází ze smyslové zkušenosti**. Na rozdíl od [[racionalismus|racionalismu]], který zdůrazňuje roli rozumu a vrozených idejí, empirismus tvrdí, že mysl je při narození "prázdná tabule" (latinsky *[[tabula rasa]]*), která se postupně zaplňuje informacemi získanými prostřednictvím [[smysly|smyslů]] a [[zkušenost|zkušenosti]].

Empirismus měl zásadní vliv na rozvoj [[věda|vědy]], neboť klade důraz na [[pozorování]], [[experiment]] a [[indukce|induktivní uvažování]] (vyvozování obecných závěrů z jednotlivých pozorování).

---

== Hlavní myšlenky a principy 💡 ==

* **Zkušenost jako jediný zdroj poznání:** Základní premisa empirismu je, že vše, co víme nebo můžeme vědět, je odvozeno z naší interakce se světem prostřednictvím smyslů. Neexistují žádné vrozené ideje či předem dané pravdy.
* **Tabula Rasa:** Lidská mysl je při narození jako nepopsaná deska. Všechny ideje a koncepty se do ní "zapisují" až na základě smyslových vjemů.
* **Důraz na indukci:** Empirismus preferuje [[indukce|induktivní metodu]] poznání, kdy se z mnoha jednotlivých pozorování vyvozují obecné závěry a [[zákonitost|zákonitosti]]. Tyto závěry jsou však vždy pouze pravděpodobné a otevřené budoucí revizi.
* **Odmítání spekulace:** Empirikové se staví kriticky ke spekulativnímu myšlení a metafyzice, pokud jejich tvrzení nemohou být podložena [[smyslová zkušenost|smyslovou zkušeností]] nebo [[experiment|experimentem]].
* **Zpochybňování kauzality:** Někteří krajní empirikové, jako [[David Hume]], zpochybňovali objektivní existenci [[kauzalita|příčinnosti]], protože vnímáme pouze časovou a prostorovou posloupnost jevů, nikoli samotné "příčinné spojení".

---

== Historie a představitelé 📜 ==

Empirismus se rozvíjel především v [[Anglie|Anglii]] v [[17. století]] a [[18. století|18. století]], kde se často stavěl do protikladu k [[kontinentální filozofie|kontinentálnímu racionalismu]].

* '''[[Francis Bacon]] (1561–1626):''' Ačkoli ne klasický empirik v plném smyslu slova, je často považován za zakladatele moderního empirismu a vědecké metody. Zdůrazňoval význam [[pozorování]] a [[experiment]]u pro získávání poznání a kritizoval [[Aristotelova logika|aristotelskou dedukci]] jako jediný zdroj pravdy.
* '''[[John Locke]] (1632–1704):''' Klíčová postava britského empirismu. Ve svém díle ''Esej o lidském rozumu'' (1689) detailně rozvinul teorii [[tabula rasa]]. Podle Locka se ideje dělí na:
    * '''Jednoduché ideje:''' Získané přímou smyslovou zkušeností (např. vnímání barvy, tvaru, zvuku).
    * '''Složené ideje:''' Vzniklé kombinací, srovnáváním nebo abstrakcí jednoduchých idejí rozumem (např. krása, vesmír).
* '''[[George Berkeley]] (1685–1753):''' Irský filozof, který dovedl empirismus do krajní podoby [[subjektivní idealismus|subjektivního idealismu]]. Proslavil se tvrzením "být znamená být vnímán" (*esse est percipi*). Podle něj neexistuje hmotný svět nezávisle na našem vnímání; realita je tvořena pouze vnímajícími duchy a jejich idejemi.
* '''[[David Hume]] (1711–1776):''' Skotský filozof, který je považován za nejdůslednějšího představitele klasického empirismu a zároveň jeho velkého kritika. Provedl radikální kritiku [[kauzalita|kauzality]], [[substance]] a [[indukce]]. Tvrdil, že nemůžeme zaručit, že budoucí události se budou řídit minulými zkušenostmi, a že příčinnost je spíše zvyk mysli než objektivní realita. Jeho [[agnosticismus]] a [[skepticismus]] ovlivnily [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]].

---

== Empirismus a věda 🔬 ==

Empirismus má zásadní význam pro rozvoj [[věda|vědy]]. V podstatě je **vědecká metoda** silně zakořeněna v empirických principech:

* **Pozorování a experiment:** Věda se opírá o systematické pozorování a [[experiment]]y pro sběr dat. Bez těchto empirických základů by vědecké teorie nemohly být formulovány ani ověřovány.
* **Verifikace a falzifikace:** Tvrzení a [[hypotéza|hypotézy]] jsou ve vědě testovány na základě empirických dat. Empirická ověřitelnost (verifikace) nebo vyvratitelnost (falzifikace) jsou klíčové pro platnost vědeckého poznání.
* **Induktivní uvažování:** Z pozorování a experimentů se formulují [[vědecká teorie|vědecké teorie]] a [[zákon|zákony]], které mají obecnou platnost (např. zákon gravitace byl formulován na základě pozorování padajících předmětů).
* **Odklon od dogmatismu:** Empirismus pomohl osvobodit vědecké myšlení od dogmatických či autoritativních tvrzení, která nebyla podložena zkušeností.

Ve [[20. století]] se objevila forma '''logického empirismu''' (neboli [[logický pozitivismus|logického pozitivismu]]), která se snažila kombinovat empirické principy s moderní [[logika|logikou]] a [[analýza jazyka|analýzou jazyka]]. Zdůrazňovala, že smysluplné jsou pouze výroky, které lze empiricky ověřit.

---

== Empirismus vs. Racionalismus ⚔️ ==

Historicky je empirismus často stavěn do opozice vůči [[racionalismus|racionalismu]]. Zde jsou hlavní rozdíly:

| Vlastnost | Empirismus | Racionalismus |
| :----------------- | :------------------------------------------ | :-------------------------------------------- |
| **Zdroj poznání** | Smyslová zkušenost, pozorování, experiment | Rozum, myšlení, vrozené ideje |
| **Základní metafora**| Mysl jako *tabula rasa* (nepopsaná deska) | Mysl s vrozenými idejemi (apriorní poznání) |
| **Metoda** | [[Indukce]] (od jednotlivého k obecnému) | [[Dedukce]] (od obecného k jednotlivému) |
| **Představitelé** | Locke, Berkeley, Hume, Bacon | [[René Descartes]], [[Baruch Spinoza]], [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] |
| **Pravdy** | Aposteriorní (poznání po zkušenosti) | Apriorní (poznání před zkušeností) |

---

== Pro laiky ==

Představ si, že jsi malé dítě, které se narodí a nic neví. '''Empirismus''' je taková myšlenka ve [[filozofie|filozofii]], která říká, že **všechno, co se naučíš a co víš, pochází z toho, co zažiješ svými [[smysly]]** 👁️👂👃👄🖐️.

Je to jako by tvoje hlava byla prázdný list papíru (*[[tabula rasa]]*). A jak žiješ, papír se začne zaplňovat:
* Vidíš [[strom]] 🌳.
* Slyšíš [[hudba|hudbu]] 🎶.
* Dotkneš se horkého hrnku 🔥.
* Ochutnáš [[čokoláda|čokoládu]] 🍫.

Všechny tyhle zážitky (říkáme jim '''zkušenosti''') se ti zapisují do hlavy a tvoří tvoje [[poznání]].
* **Empirici** (ti, co věří v empirismus) by ti řekli: "Když chceš něco zjistit, jdi to zkusit! Pozoruj, experimentuj!"
* Třeba když chceš vědět, jestli je oheň horký, nesmíš o tom jen přemýšlet, ale musíš se k němu přiblížit a cítit teplo (samozřejmě opatrně!).

Tenhle způsob myšlení je **základem moderní [[věda|vědy]]**. Vědci taky nejdřív pozorují svět, dělají [[experiment]]y a až pak z toho vyvozují, jak věci fungují. Nemyslí si, že by se s nějakými "hotovými" znalostmi už narodili.

Takže zjednodušeně: '''Empirismus znamená, že nejlíp se učíme ze zkušeností.'''

---

== Externí odkazy ==
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Empirismus Empirismus na české Wikipedii]
* [https://plato.stanford.edu/entries/empiricism/ Stanford Encyclopedia of Philosophy – Empiricism (anglicky)]
* [https://www.britannica.com/topic/empiricism Britannica – Empiricism (anglicky)]

---

[[Kategorie:Filozofické směry]]
[[Kategorie:Epistemologie]]
[[Kategorie:Novověká filozofie]]
[[Kategorie:Britská filozofie]]
[[Kategorie:Vědecká metoda]]