Zobrazení zdroje stránky Dejvické divadlo

{{Infobox Divadlo
| název = Dejvické divadlo
| obrázek = 
| mapa = 
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| lokace = Zelená 1084/15a, [[Dejvice]], Praha 6
| založeno = 1992
| ředitel = Lukáš Průdek
| umělecký_šéf = [[Jiří Havelka]]
| kapacita = 150 míst (po rekonstrukci 200 míst)
| zřizovatel = Městská část Praha 6
}}

'''Dejvické divadlo''' je profesionální činoherní scéna nacházející se v městské části [[Praha 6]] ve čtvrti [[Dejvice]]. Od svého založení v roce 1992 se vyprofilovalo v jednu z nejnavštěvovanějších a nejvíce oceňovaných divadelních institucí v [[Česko|České republice]]. Získalo celkem šestkrát ocenění Divadlo roku v rámci udílení [[Cena Alfréda Radoka|Cen Alfréda Radoka]] a následných [[Cena divadelní kritiky|Cen divadelní kritiky]] (v letech 2002, 2006, 2010, 2012, 2022 a 2025). Instituce funguje právně jako obecně prospěšná společnost a je z velké části financována prostřednictvím víceletých grantů od [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|hlavního města Prahy]] a domovské městské části.

Repertoár tvoří dominantně současná světová a česká dramatika, adaptace literárních děl a autorské projekty kmenových tvůrců a herců. Umělecký profil instituce je dlouhodobě spojen s civilním a psychologicko-realistickým herectvím se silným důrazem na jemnou absurditu a černý humor. Kromě standardních inscenací provozuje divadlo od roku 2022 i menší scénu s názvem Kavárna Dejvického divadla (dříve Anti.kvariát DD), určenou pro komorní formáty a diskusní pořady.

== 🗓 Současnost a prostorová transformace ==
V divadelní sezóně 2025/2026 prochází instituce historicky nejrozsáhlejší fyzickou transformací od svého založení. Stavební úpravy domovské budovy v Zelené ulici si vyžádaly alokaci 72,4 milionu korun z rozpočtu radnice Prahy 6. Architektonický projekt řeší dlouhodobé kapacitní problémy. Hlavní sál disponoval po desetiletí kapacitou maximálně 150 sedadel, což nepostačovalo k uspokojení divácké poptávky, kdy docházelo k vyprodání měsíčního programu během několika minut. Nová přístavba do dvorního traktu navýší pevnou kapacitu hlediště na 200 míst. Rekonstrukce zahrnuje i kompletní obměnu vzduchotechniky a divadelních technologií.

Kvůli stavebním pracím opustil herecký soubor na podzim roku 2024 své dejvické sídlo a pro sezónu 2025/2026 našel azyl v prostorách Kulturní stanice Galaxie (bývalý komplex multikina) na [[Jižní Město|Jižním Městě]] v Praze 11. Divadlo využívá tyto prostory na základě prodloužené nájemní smlouvy trvající do konce kalendářního roku 2026. Během tohoto exilového období představilo mimo jiné inscenaci ''Krkavci'' v režii [[Jan Frič|Jana Friče]], jež obdržela Cenu divadelní kritiky pro nejlepší inscenaci roku 2025.

Zásadní změna se odehrála i v personální rovině nejvyššího vedení. Od počátku roku 2025 převzal funkci uměleckého šéfa režisér a dramatik [[Jiří Havelka]]. Nahradil tak herce [[Martin Myšička|Martina Myšičku]], jenž pozici zastával osm let (od roku 2017) a po jejím předání se vrátil exkluzivně k herecké profesi v rámci stálého souboru. Na postu ředitele divadla působí Lukáš Průdek, který v roce 2024 nahradil Blanku Cichon.

== ⏳ Historie a vedení ==

=== První soubor (1992–1996) ===
Iniciativa k založení divadla vzešla z Obvodního kulturního domu Praha 6, jehož ředitelkou byla Eva Kejkrtová Měřičková (tuto funkci zastávala od roku 1990 až do 31. srpna 2019). Ta získala v rámci restitucí náhradní prostory ve zchátralé tělocvičně a přilehlém skladu v Zelené ulici. Po základní stavební úpravě se zde konalo první historické představení dne 14. října 1992. Následujícího roku (1993) získal prostor status profesionální divadelní scény. 

První tvůrčí kolektiv tvořil ročník čerstvých absolventů Katedry alternativního a loutkového divadla [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]], které vedl režisér a pedagog [[Jan Borna]]. Borna definoval prvotní poetiku zaměřenou silně na autorské a loutkové prvky. V září 1996 se však Jan Borna rozhodl přijmout nabídku na vybudování nového uměleckého projektu v centru Prahy a spolu se svou hereckou skupinou přestoupil do nově vzniklého [[Divadlo v Dlouhé|Divadla v Dlouhé]]. Dejvická scéna tak zůstala bez ansámblu.

=== Druhý soubor a éra Miroslava Krobota (1996–2014) ===
Ředitelka Eva Měřičková v reakci na personální krizi angažovala tehdejšího pedagoga DAMU a etablovaného režiséra [[Miroslav Krobot|Miroslava Krobota]]. Ten na prázdnou scénu přivedl svůj vlastní absolventský ročník, čímž vznikl základ takzvaného "druhého souboru". Jádro tehdejší omladiny tvořili herci [[Klára Melíšková]], [[Jana Holcová]], [[Martin Myšička]] a [[Ivan Trojan]]. Krobot v pozici uměleckého šéfa formoval divadlo celých osmnáct let. Opustil původní loutkové tendence a zavedl model vysoce koncentrované činohry zaměřené na psychologii postav.

Za jeho působení dosáhla scéna celonárodního uznání. Pod hlavičkou divadla začal tvořit a režírovat filmový scénárista [[Petr Zelenka (režisér)|Petr Zelenka]], jehož autorské inscenace ''Příběhy obyčejného šílenství'' (2001), ''Teremin'' (2005) a ''Dabing Street'' (2012) se zařadily k nejúspěšnějším dramatickým textům české moderní historie. V roce 2014 Krobot na post uměleckého šéfa dobrovolně rezignoval, avšak setrval v divadle jako kmenový herec.

=== Moderní éra (2014–současnost) ===
Následníkem Miroslava Krobota se stal slovenský divadelní režisér [[Michal Vajdička]], jenž funkci uměleckého šéfa vykonával v letech 2014 až 2016. Soubor pod jeho vedením zkoumal silně narativní předlohy a literární dramatizace. Po jeho odchodu převzal umělecké vedení na dobu osmi let dlouholetý člen souboru, herec [[Martin Myšička]] (2017–2024), načež jej v roce 2025 vystřídal [[Jiří Havelka]].

== 👥 Osobnosti a herecký soubor ==
Dlouhodobá personální stabilita souboru je z odborného hlediska považována za anomálii v kontextu českého divadelního trhu. Většina klíčových tváří strávila v angažmá více než patnáct let. Níže je uveden taxativní přehled nejvýraznějších stálých i hostujících členů, kteří formovali scénu po roce 1996.

* '''[[Ivan Trojan]]''' (v souboru od 1998)
* '''[[Klára Melíšková]]''' (v souboru od 1996)
* '''[[Martin Myšička]]''' (v souboru od 1997)
* '''[[Jaroslav Plesl]]''' (v souboru od 2001)
* '''[[Václav Neužil]]''' (v souboru od 2006)
* '''[[Veronika Khek Kubařová]]''' (v souboru od 2015)
* '''[[Lenka Krobotová]]''' (v souboru od 1996)
* '''[[Simona Babčáková]]''' (v souboru od 2002)
* '''[[Jana Holcová]]''' (v souboru od 1996)
* '''[[Martha Issová]]''' (kmenová členka 2006–2024, nadále jako stálý host)
* '''[[Hynek Čermák]]''' (kmenový člen 2010–2023, nadále jako stálý host)
* '''[[Vladimír Polívka]]''' (kmenový člen 2018–2025, nadále jako stálý host)
* '''[[David Novotný]]''' (kmenový člen 1998–2016, posléze ukončil angažmá)

== 🎬 Přesah do audiovizuální tvorby ==
Zcela unikátním prvkem divadla je systematický přenos jeho divadelních formátů a samotného souboru do televizního vysílání a kinematografie. Herci nepůsobí před kamerou pouze individuálně, nýbrž cíleně v uzavřených kolektivech vystupujících přímo pod hlavičkou Dejvického divadla. 

Historickým přelomem se stal v roce 2014 původní dvanáctidílný komediální seriál ''Čtvrtá hvězda'', jenž natočil režisér [[Jan Prušinovský]] exkluzivně s využitím kompletního dejvického ansámblu. Na tento úspěch navázal v roce 2018 komediální seriál ''Dabing Street'', který z pozice scenáristy i režiséra vedl [[Petr Zelenka (režisér)|Petr Zelenka]] jako přímou adaptaci své vlastní divadelní hry (účinkovali mimo jiné Klára Melíšková, Václav Neužil, Hynek Čermák a Martin Myšička). 

K absolutní integraci divadelní instituce do televizního prostoru došlo v roce 2019 uvedením šestidílného seriálu ''Zkáza Dejvického divadla'' vysílaného v [[Česká televize|České televizi]]. Projekt, který napsali Miroslav Krobot a Ondřej Hübl, využíval herce hrající fiktivní verze sebe samých v extrémně absurdních a sebedestruktivních situacích zasazených do reálných prostor budovy v Zelené ulici. Tento formát výrazně upevnil celonárodní kultovní status souboru.

== 💡 Pro laiky ==
Z provozního hlediska patří divadlo do kategorie "repertoárových scén". To znamená, že nehraje jeden stejný titul v bloku po dobu několika týdnů (jako tomu bývá u komerčních muzikálů), ale v průběhu jednoho měsíce vystřídá na jevišti klidně patnáct různých inscenací. Herci se tak musí udržovat v neustálé paměťové pohotovosti.

Intimní charakter prostoru je pro umělecký zážitek klíčový. V klasických velkých divadlech odděluje herce od první řady diváků takzvané orchestřiště, u malých scén dejvického typu jsou diváci fyzicky přítomni v bezprostřední blízkosti jeviště (často na dosah ruky). To vyžaduje radikálně odlišný styl herectví – herec nemusí křičet a přehnaně gestikulovat, aby jej viděla i poslední galerie. Stačí pohnout obočím nebo použít civilní, ztišený tón hlasu, což posiluje autenticitu a surovost hereckého projevu. 

== 📈 Kompletní statistika sezón (1992–2026) ==
Z důvodu dodržení absolutní encyklopedické kompletnosti poskytuje tato kapitola úplný výčet kalendářních roků z hlediska uměleckého vedení, zásadních inscenačních milníků a institucionálních ocenění. V případech, kdy exaktní historická data z výročních zpráv o celkové roční návštěvnosti nejsou dostupná pro veřejné databáze, je údaj v souladu s metodikou označen jako chybějící, avšak plynulá chronologie je zachována.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Umělecký šéf !! Vybraná premiéra / Historický milník !! Návštěvnost / Zisk hlavní ceny
|-
| 1992 || [[Jan Borna]] || 14. října zahájen provoz v tělocvičně || data nejsou dostupná
|-
| 1993 || [[Jan Borna]] || Přiznán statut profesionální scény || data nejsou dostupná
|-
| 1994 || [[Jan Borna]] || Dobrodružství dona Quijota || data nejsou dostupná
|-
| 1995 || [[Jan Borna]] || Anatomie gagu (režie Miroslav Krobot) || data nejsou dostupná
|-
| 1996 || [[Miroslav Krobot]] || Odchod starého a příchod nového souboru z DAMU || data nejsou dostupná
|-
| 1997 || [[Miroslav Krobot]] || Utišující metoda (E. A. Poe) || data nejsou dostupná
|-
| 1998 || [[Miroslav Krobot]] || Pazour, Revizor (N. V. Gogol) || data nejsou dostupná
|-
| 1999 || [[Miroslav Krobot]] || Večer tříkrálový (W. Shakespeare) || data nejsou dostupná
|-
| 2000 || [[Miroslav Krobot]] || Bratři Karamazovi (F. M. Dostojevskij) || data nejsou dostupná
|-
| 2001 || [[Miroslav Krobot]] || Příběhy obyčejného šílenství (P. Zelenka) || data nejsou dostupná
|-
| 2002 || [[Miroslav Krobot]] || Sirup || Cena Alfréda Radoka – Divadlo roku
|-
| 2003 || [[Miroslav Krobot]] || Kouzelná flétna (W. A. Mozart) || data nejsou dostupná
|-
| 2004 || [[Miroslav Krobot]] || SEkCE (K. F. Tománek) || data nejsou dostupná
|-
| 2005 || [[Miroslav Krobot]] || Teremin (P. Zelenka) || data nejsou dostupná
|-
| 2006 || [[Miroslav Krobot]] || Hamlet (W. Shakespeare) || Cena Alfréda Radoka – Divadlo roku
|-
| 2007 || [[Miroslav Krobot]] || Černá díra (D. Kelly) || data nejsou dostupná
|-
| 2008 || [[Miroslav Krobot]] || 39 stupňů (J. Buchan) || data nejsou dostupná
|-
| 2009 || [[Miroslav Krobot]] || Krajina se zbraní (J. Penhall) || data nejsou dostupná
|-
| 2010 || [[Miroslav Krobot]] || Muž bez minulosti (A. Kaurismäki) || Cena Alfréda Radoka – Divadlo roku
|-
| 2011 || [[Miroslav Krobot]] || Wanted Welzl (K. F. Tománek) || data nejsou dostupná
|-
| 2012 || [[Miroslav Krobot]] || Ucpanej systém (I. Welsh, adaptace D. Majling) || Cena Alfréda Radoka – Divadlo roku
|-
| 2013 || [[Miroslav Krobot]] || Racek (A. P. Čechov) || data nejsou dostupná
|-
| 2014 || [[Michal Vajdička]] || Kafka '24 (K. F. Tománek) || data nejsou dostupná
|-
| 2015 || [[Michal Vajdička]] || Zimní pohádka (W. Shakespeare) || data nejsou dostupná
|-
| 2016 || [[Michal Vajdička]] || Vzkříšení (D. Majling) || data nejsou dostupná
|-
| 2017 || [[Martin Myšička]] || Vražda krále Gonzaga (J. Havelka) || data nejsou dostupná
|-
| 2018 || [[Martin Myšička]] || Elegance molekuly (P. Zelenka) || data nejsou dostupná
|-
| 2019 || [[Martin Myšička]] || Zítra to spustíme (V. Havel) || data nejsou dostupná
|-
| 2020 || [[Martin Myšička]] || Terapie (P. Zuska) || Omezení kapacity kvůli pandemii
|-
| 2021 || [[Martin Myšička]] || Každý má svou pravdu (premiéra zrušena/přesunuta) || 10 480 (ovlivněno restrikcemi)
|-
| 2022 || [[Martin Myšička]] || Fifty (P. Zelenka) || Cena divadelní kritiky – Divadlo roku
|-
| 2023 || [[Martin Myšička]] || Kde je ta ryba? (D. Majling) || 26 343 diváků
|-
| 2024 || [[Martin Myšička]] || Bitva o Hernaniho (J. Mikulášek) || Započetí exilu v Galaxii
|-
| 2025 || [[Jiří Havelka]] || Krkavci (J. Frič) || Cena divadelní kritiky – Inscenace roku
|-
| 2026 || [[Jiří Havelka]] || data nejsou dostupná (probíhající sezóna) || data nejsou dostupná
|}

== Zdroje ==
* [https://dejvickedivadlo.cz Dejvické divadlo]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy]
* [https://rozhlas.cz Český rozhlas Vltava]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24]
* [https://i-divadlo.cz I-Divadlo]

[[Kategorie:Divadla v Praze]]
[[Kategorie:Dejvice]]
[[Kategorie:Praha 6]]
[[Kategorie:Založeno 1992]]
[[Kategorie:Činoherní divadla]]
[[Kategorie:Držitelé Ceny Alfréda Radoka]]
[[Kategorie:Držitelé Ceny divadelní kritiky]]
[[Kategorie:Kultura v Praze]]
[[Kategorie:Česká divadla]]
[[Kategorie:Obecně prospěšné společnosti]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]