Zobrazení zdroje stránky Chráněná krajinná oblast Český ráj

{{Infobox Chráněné území
| název = Chráněná krajinná oblast Český ráj
| obrázek = 
| typ = chráněná krajinná oblast
| vyhlášeno = 1. dubna 1955
| rozšířeno = 14. října 2002
| rozloha = 181,5 km²
| nejvyšší_bod = [[Kozákov]] (744 m n. m.)
| nejnižší_bod = údolí [[Jizera (řeka)|Jizery]] u Železného Brodu (258 m n. m.)
| kraje = [[Liberecký kraj]], [[Královéhradecký kraj]], [[Středočeský kraj]]
| správce = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]]
| mezinárodní_status = [[Geopark UNESCO]]
| sídlo_správy = [[Turnov]]
| web = [https://ceskyraj.aopk.gov.cz/ Oficiální web]
}}

'''Chráněná krajinná oblast Český ráj''' (běžně a oficiálně zkracována jako '''CHKO Český ráj''') je vůbec nejstarší vyhlášenou chráněnou krajinnou oblastí na území [[Česko|České republiky]]. Její jádrové území bylo formálně vyhlášeno již v roce 1955 s cílem ochránit světově unikátní pískovcová skalní města, hluboká lesní údolí, specifický geomorfologický reliéf a na něj navázanou vysoce cennou kulturní krajinu s množstvím historických památek a hradů. Oblast o rozloze 181,5 kilometrů čtverečních se nachází na pomezí tří českých krajů – [[Liberecký kraj|Libereckého]], [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého]] a [[Středočeský kraj|Středočeského]] – a geograficky ji vymezují především města [[Turnov]], [[Jičín]], [[Mnichovo Hradiště]] a [[Železný Brod]].

Příroda Českého ráje představuje fenomén, který svou diverzitou a estetickou hodnotou přesahuje národní hranice. Od roku 2005 je celé území začleněno do celosvětové sítě geoparků chráněných organizací [[UNESCO]]. Dominantou a hlavním předmětem ochrany jsou druhohorní křídové pískovce, které vlivem tektonických sil a milionů let eroze vytvořily monumentální skalní defilé, soutěsky a labyrinty, z nichž nejznámější jsou [[Prachovské skály]] a [[Hruboskalsko]]. Součástí ochrany jsou však také reliktní borové lesy, systém rašelinišť a rybníků, a rovněž architektonický ráz krajiny tvořený zříceninami (jako jsou ikonické [[Trosky]]) a zachovalou lidovou zástavbou poloroubených usedlostí. Území plní vedle funkce ekologické i zásadní funkci rekreační a turistickou.

== 🗓 Současnost ==
Na přelomu let 2025 a 2026 prožívá Chráněná krajinná oblast Český ráj mimořádně významné období, které je spojeno s oslavami 70. výročí od jejího historického vyhlášení. Agentura ochrany přírody a krajiny uspořádala k tomuto jubileu sérii odborných konferencí a osvětových akcí, jejichž centrem se stal zmodernizovaný [[Dům přírody Českého ráje]], nacházející se v Dolánkách u Turnova. Tento moderní environmentální komplex slouží jako pomyslná vstupní brána do celé chráněné oblasti a představuje návštěvníkům jedinečný geologický původ pískovcových měst prostřednictvím interaktivních modelů a edukativních expozic.

Z hlediska praktické ochrany přírody čelí CHKO v současnosti několika zásadním výzvám. Nejpalčivějším problémem roku 2026 zůstává enormní a často těžko regulovatelná návštěvnost v nejatraktivnějších lokalitách. Oblasti jako [[Prachovské skály]] nebo okolí hradu [[Kost (hrad)|Kost]] čelí během letních měsíců extrémnímu náporu desítek tisíc turistů, což vede k takzvanému overtourismu. Tento jev způsobuje rozsáhlý sešlap vzácné vegetace, erozi turistických stezek a rušení hnízdících ptáků. Správa CHKO proto zintenzivnila nasazení terénních strážců přírody a ve spolupráci s obcemi a soukromými vlastníky (například rodem [[Schlikové|Schliků]]) testuje zavádění chytrých systémů pro monitoring a online rezervace parkovacích kapacit, čímž se snaží rozprostřít návštěvnost i do méně exponovaných částí regionu.

Dalším zcela stěžejním tématem současnosti je obnova lesních porostů po devastující kůrovcové kalamitě, která oblast zasáhla na konci předchozí dekády. Mnohá pískovcová města se po úhynu a nuceném kácení smrkových monokultur pohledově zcela obnažila. Správa CHKO v roce 2025 plně implementuje plány postupného zalesňování, při nichž klade absolutní důraz na návrat původních dřevin – jedlí, buků, dubů a lokálních genetických variet borovice lesní. Tyto nové smíšené lesy budou v budoucnu mnohem odolnější vůči dopadům probíhající [[klimatická změna|klimatické změny]], avšak jejich obnova je na příkrých skalních svazích mimořádně technologicky i finančně náročná. Pozitivní zprávou pro biodiverzitu v roce 2026 je naopak trvalý a stabilizovaný návrat kriticky ohroženého [[sokol stěhovavý|sokola stěhovavého]], kvůli jehož hnízdění jsou každoročně na jaře dočasně uzavírány vybrané horolezecké sektory.

== ⏳ Historie a vývoj ochrany ==
Myšlenka na ochranu unikátní krajiny v trojúhelníku mezi městy [[Turnov]], [[Jičín]] a [[Mladá Boleslav]] nevznikla z čistého nebe, ale má hluboké historické kořeny sahající hlouběji než samotná existence státní ochrany přírody. Pojem „Český ráj“ se poprvé zrodil v období českého národního obrození v sedmdesátých letech 19. století, kdy se v lázních [[Lázně Sedmihorky|Sedmihorky]] scházela tehdejší literární a vlastenecká elita (mimo jiné [[Jan Neruda]] či [[Eliška Krásnohorská]]). Romantický pohled na tajuplné rokle, skalní věže a starobylé hrady vyvolal první, tehdy ještě laické, snahy o zachování tohoto území před průmyslovou těžbou pískovce a dřeva.

Systematická a odborná ochrana se začala formovat až po druhé světové válce. Vyvrcholením dlouholetého úsilí botaniků, geologů a lesníků bylo vydání výnosu ministerstva kultury ze dne 1. dubna 1955 (oficiálně publikováno pod č. 70261/1954), kterým byla formálně vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj, jako vůbec první velkoplošné chráněné území v tehdejším [[Československo|Československu]]. V době svého vzniku měla oblast rozlohu 92,5 kilometrů čtverečních a pokrývala v podstatě jen ty nejužší a nejikoničtější partie (Hruboskalsko a bezprostřední okolí).

S postupem desetiletí vědecký výzkum jasně prokázal, že přírodní hodnoty se neomezují pouze na původně vymezené úzké území, ale že krajina tvoří širší, funkčně propojený geologický a biologický celek. Proto došlo k dlouze připravovanému a politicky náročnému kroku. Nařízením [[Vláda České republiky|vlády ČR]] č. 5008/2002 Sb. ze dne 14. října 2002 bylo území CHKO masivně přehlášeno a jeho rozloha se téměř zdvojnásobila na současných 181,5 kilometrů čtverečních. Do chráněné zóny byly nově začleněny komplexy [[Prachovské skály|Prachovských skal]], oblast čedičového vrchu [[Kozákov]] a rozsáhlé údolí [[Jizera (řeka)|Jizery]] na Maloskalsku. Posledním velkým mezinárodním milníkem bylo přijetí Českého ráje do celosvětové sítě evropských geoparků (European Geoparks Network) pod patronací organizace [[UNESCO]] v říjnu roku 2005.

== 📝 Geologie a geomorfologický reliéf ==
Geologická stavba Českého ráje je pro celou Evropu zcela učebnicovým příkladem vrstvení a následné eroze druhohorních sedimentů ovlivněných pozdějším vulkanismem. 

V období křídy, zhruba před 100 až 90 miliony let, zaplavilo celou oblast České tabule mělké, ale rozsáhlé prehistorické moře. Na jeho dno se po miliony let ukládal jemný křemenný písek přinášený řekami. Poté, co moře v důsledku alpínského vrásnění ustoupilo, obnažila se obrovská, až stovky metrů mocná pískovcová deska. Tektonické síly (například podél Lužického zlomu) tuto kompaktní desku rozlámaly na gigantické bloky a kry. Na tyto rozlámané pískovcové masy začaly následně působit exogenní síly – mráz, vítr, déšť a tekoucí voda. Právě postupným odplavováním a zvětráváním měkčích částí pískovce se zrodila dnešní skalní města. Zůstaly stát pouze ty nejodolnější sloupce, které dnes obdivujeme jako skalní věže.

Druhou neodmyslitelnou kapitolou geologické knihy Českého ráje je sopečná činnost, k níž došlo v období třetihor. Hlubokými puklinami v zemské kůře si prorazila cestu vzhůru žhavá magma, která na mnoha místech propálila pískovcovou krustu. Tam, kde magma ztuhla pod povrchem v pískovcích, vznikly tvrdé čedičové suky, které okolní pískovec zpevnily. Tímto procesem vznikly ikonické kopce v krajině, jako je kupříkladu [[Vyskeř]] nebo dominanta celého kraje – sopouch [[Trosky]], tvořený dvěma obnaženými žilami olivinického čediče (známé jako věže Panna a Baba). Nejvýznamnějším vulkánem oblasti je pak masiv vrchu [[Kozákov]], jenž je odedávna vyhlášeným nalezištěm vzácných drahých kamenů, jako jsou acháty, jaspisy či ametysty, které se usazovaly v dutinách chladnoucí lávy.

== 🪨 Významná skalní města ==
Fenoménem CHKO jsou její skalní města. Nejedná se o jednu souvislou oblast, nýbrž o geograficky oddělené celky, z nichž každý má zcela specifický charakter, barvu pískovce i typ modelace.

* '''[[Hruboskalsko]]:''' Snad nejznámější a nejobdivovanější skalní město, které se táhne podél takzvané Zlaté stezky Českého ráje od hradu [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]] až po zámek [[Hrubá Skála (zámek)|Hrubá Skála]]. Vyznačuje se monumentálními, až padesát metrů vysokými věžemi (nejznámější z nich nesou názvy Kapelník, Taktovka či Maják). Skály zde vytvářejí složitý labyrint hlubokých roklí a temných údolí, kde se celoročně drží chlad a vlhko.
* '''[[Prachovské skály]]:''' Lokalita nedaleko Jičína patřící k nejstarším přírodním rezervacím v republice (chráněna z iniciativy Schliků již od 30. let 20. století). Skalní věže jsou zde seskupeny neobyčejně hustě a jsou charakteristické hlubokými vnitřními chodbami, císařskými vyhlídkami a bohatou přítomností archeologických nalezišť z doby bronzové.
* '''[[Příhrazské skály]]:''' Tento pískovcový masiv na samém západním okraji CHKO prudce spadá do rovinaté krajiny u Mnichova Hradiště. Součástí této oblasti jsou populární [[Drábské světničky]] – zbytky středověkého skalního hradu vytesaného přímo do pískovcových bloků tyčících se vysoko nad údolím řeky Jizery. Výraznou dominantou oblasti je též bizarní skalní věž známá jako Kobylí hlava.
* '''[[Klokočské skály]] a [[Betlémské skály]]:''' Menší, ale divočejší oblast poblíž Turnova, která je charakteristická obrovskými převisy, podzemními krasovými i pseudokrasovými jeskyněmi (například slavná jeskyně [[Postojna (Česko)|Postojna]]) a rozlehlými hlubokými borovými hvozdy s menší hustotou turistického ruchu.
* '''[[Suché skály]] a [[Maloskalsko]]:''' Fenomén Suchých skal u Železného Brodu představuje výjimečnou geologickou anomálii. Jedná se o úzký zubatý hřeben extrémně tvrdého pískovce, který byl při tektonických poruchách vztyčen téměř kolmo vzhůru, pročež je často přirovnáván k italským Dolomitům.

== 🌿 Flora a fauna ==
Rostlinstvo a živočišstvo Českého ráje je do značné míry determinováno členitým pískovcovým reliéfem, který vytváří fenomén zvaný '''klimatická inverze'''. V hlubokých, sluncem neosvětlených údolích a roklích se hromadí těžký studený vzduch, zatímco vrcholky skalních věží jsou vystaveny extrémnímu slunečnímu svitu a suchu. Tento jev umožňuje, aby vedle sebe na malé ploše existovaly naprosto odlišné ekosystémy.

Na vrcholcích skal a suchých hranách roste světlomilný reliktní bor, kde prim hraje [[borovice lesní]] s charakteristicky zkroucenými kmeny, často doprovázená břízami a chudým bylinným patrem tvořeným vřesem nebo borůvkou. Naopak na dně roklí, kde je konstantní vlhko, roste takzvaná inverzní flóra – vyskytují se zde bučiny, jedle a obrovské množství mechorostů a kapradin (například chráněná [[žebrovice různolistá]] či ohrožený [[vláskatec tajemný]]). V mokřadech a rybničních soustavách (například u rybníků Žabakor či Věžák) pak bují bohatá společenstva vodních a rákosinových rostlin.

Zvířena CHKO je rovněž mimořádně bohatá. Z ptactva je největším klenotem úspěšný návrat '''[[sokol stěhovavý|sokola stěhovavého]]''', který zde opět pravidelně vyvádí mláďata v nedostupných skalních dutinách. Hluboké lesy a skalní labyrinty poskytují ideální lovecké teritorium pro největší evropskou sovu, '''[[výr velký|výra velkého]]'''. Vodní plochy jsou hnízdištěm volavek, čápů černých i ledňáčků, přičemž v Podtroseckých údolích se zabydlel i [[bobr evropský]]. Množství temných podzemních štěrbin a pseudokrasových jeskyní představuje celoevropsky významné zimoviště pro letouny; zaznamenáno zde bylo více než 15 druhů [[netopýr|netopýrů]] a vrápenců, z nichž nejvýznamnější je chráněný vrápenec malý.

== 🏰 Kulturní krajina a památky ==
Český ráj neuchvacuje pouze surovou přírodou, ale i tím, jak organicky byla krajina v minulosti osídlena. Lidé se zdejší morfologii dokonale přizpůsobili a využili ji k budování obranných sídel. Právě harmonické splynutí dramatické přírody s lidským dílem je důvodem celosvětové proslulosti oblasti.

Na nedostupných skalních blocích vyrostla v průběhu středověku řada hradů, které využívaly přirozené pískovcové převisy a bloky jako součást hradeb a obydlí (takzvané skalní hrady). Příkladem je tajuplný hrad [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]], nedobytný gotický hrad [[Kost (hrad)|Kost]] důmyslně ukrytý v hlubokém údolí Plakánek nebo zřícenina hradu [[Valečov]]. Nejslavnější stavbou a erbovním znakem celého Českého ráje je pak zřícenina hradu [[Trosky]], vybudovaná ve 14. století rodem Vartemberků na dvou strmých čedičových sopouších, která tvoří orientační bod viditelný z desítek kilometrů daleko.

Velkou pozornost si zaslouží i laická lidová architektura. V obcích obklopujících pískovcová města (například Karlovice, Kacanovy, Vesec u Sobotky) se zachovaly stovky ukázek typických pojizerských celoroubených nebo poloroubených chalup s takzvanou podstávkou a bohatě zdobenými lomenicemi, které dotvářejí nezaměnitelný rustikální ráz krajiny.

== 🚶‍♂️ Zonace a management ochrany ==
Aby bylo možné v takto cenném a zároveň turisticky oblíbeném území udržet přírodní rovnováhu, aplikuje Agentura ochrany přírody a krajiny přísný systém takzvané zonace, který dělí CHKO do čtyř stupňů ochrany na základě zachovalosti přírody.

* '''I. zóna (nejpřísněji chráněná):''' Představuje nejcennější jádra (samotná skalní města a reliktní bory). Hospodářská činnost je zde zcela vyloučena. Lesy jsou ponechány samovolnému vývoji a lidé se zde smějí pohybovat výhradně po vyznačených turistických cestách.
* '''II. zóna:''' Tvoří přirozený ochranný obal prvních zón. Zahrnuje extenzivně obhospodařované lesy a cenné louky. Je zde podporováno ekologické lesnictví a zakázána je zde výstavba nových objektů, které by narušily ráz krajiny.
* '''III. zóna:''' Zahrnuje člověkem běžně obhospodařované louky, pole a lesy. Cílem ochrany v této zóně je především zachovat harmonický krajinný ráz a zabránit vzniku nevkusné komerční či průmyslové zástavby.
* '''IV. zóna:''' Zahrnuje intravilány obcí a hustě osídlená území spadající do hranic CHKO. Ochrana se zde soustředí na rozvoj sídel v souladu s tradiční venkovskou architekturou.

Díky husté síti značených cest, kterou zde Klub českých turistů budoval již od 19. století, se turisté mohou bezpečně dostat i k těm nejpůsobivějším vyhlídkám, aniž by ničili citlivý ekosystém. Pro edukaci návštěvníků jsou navíc připraveny desítky naučných stezek a zmíněný [[Dům přírody Českého ráje]].

== 📊 Statistiky a data ==
Následující statistický přehled dokumentuje nesmírnou rozmanitost ochrany uvnitř samotné CHKO. V rámci rozlehlé Chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou ta absolutně nejvzácnější území vyhlášena ještě dodatečně a přísněji jako takzvaná Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). 

Z důvodu dodržení maximální kompletnosti uvádí následující tabulka vyčerpávající a nezkrácený seznam 25 klíčových maloplošných chráněných území, která se nacházejí v hranicích CHKO, včetně jejich klasifikace, roku vyhlášení a celkové výměry.

=== Kompletní přehled vybraných Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) v CHKO Český ráj ===
{| class="wikitable"
|-
! Název chráněného území !! Kategorie !! Rok vyhlášení !! Rozloha (ha) !! Hlavní předmět ochrany
|-
| [[Kozákov]] || Národní přírodní památka (NPP) || 1985 || 162,8 || Významný čedičový vulkán, naleziště polodrahokamů, bučiny
|-
| [[Suché skály]] || Národní přírodní památka (NPP) || 1956 || 23,0 || Ojedinělý geomorfologický tvar kolmo vyzdviženého pískovcového hřebene
|-
| [[Strážník (národní přírodní památka)|Strážník]] || Národní přírodní památka (NPP) || 1963 || 1,5 || Unikátní geologický fenomén s výskytem vzácného hvězdovce
|-
| [[Hruboskalsko]] || Přírodní rezervace (PR) || 1998 || 219,2 || Nejrozsáhlejší pískovcové skalní město oblasti, reliktní bory
|-
| [[Prachovské skály]] || Přírodní rezervace (PR) || 1933 || 261,9 || Husté skalní město s archeologickými nálezy, labyrinty a soutěsky
|-
| [[Příhrazské skály]] || Přírodní rezervace (PR) || 1999 || 519,7 || Pískovcové plošiny a věže se skalním hradem Drábské světničky
|-
| [[Klokočské skály]] || Přírodní rezervace (PR) || 1985 || 228,1 || Souvislá skalní hradba, jeskyně a hluboké inverzní rokle
|-
| [[Údolí Plakánek]] || Přírodní rezervace (PR) || 1990 || 90,8 || Romantické údolí s mokřady, pískovcovými lomy a hradem Kost
|-
| [[Podtrosecká údolí]] || Přírodní rezervace (PR) || 1999 || 143,0 || Systém rybníků v údolích hradu Trosky s mokřadní florou a faunou
|-
| [[Apolena (přírodní rezervace)|Apolena]] || Přírodní rezervace (PR) || 1998 || 18,3 || Komplex pískovcových věží a skalních pilířů s jeskyněmi a vrápenci
|-
| [[Bažantník (přírodní rezervace)|Bažantník]] || Přírodní rezervace (PR) || 1998 || 14,2 || Ekosystém rybníka a slatinné louky, výskyt vzácných obojživelníků
|-
| [[Žabakor]] || Přírodní rezervace (PR) || 1998 || 80,5 || Největší rybník Českého ráje, ornitologicky extrémně významná lokalita
|-
| [[Bučiny u Rakous]] || Přírodní rezervace (PR) || 1995 || 24,5 || Původní květnaté bučiny na strmých srázech nad řekou Jizerou
|-
| [[Na hranicích]] || Přírodní rezervace (PR) || 1953 || 3,8 || Jeden z nejstarších chráněných zbytků přirozeného smíšeného lesa
|-
| [[Údolí Jizery u Semil a Bítouchova]] || Přírodní rezervace (PR) || 1951 || 130,2 || Kaňonovité a hluboké údolí dravé řeky Jizery s Riegrovou stezkou
|-
| [[Vranovské skály]] || Přírodní památka (PP) || 1991 || 14,0 || Skalní bloky dominující nad Malou Skálou se zříceninou Vranov
|-
| [[Trosky (přírodní památka)|Trosky]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 3,4 || Vynikající čedičové suky s hojným výskytem teplomilných společenstev
|-
| [[Libuňka (přírodní památka)|Libuňka]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 3,8 || Neregulovaný, přirozeně meandrující úsek říčky s bohatými břehovými porosty
|-
| [[Tachovský vodopád]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 1,2 || Drobný a geomorfologicky cenný vodopád na malém lesním toku
|-
| [[Ondříkovický pseudokrasový systém]] || Přírodní památka (PP) || 1990 || 0,8 || Komplex propadání a ponorů povrchových vod do pískovcového podzemí
|-
| [[Vystrkov (přírodní památka)|Vystrkov]] || Přírodní památka (PP) || 1995 || 3,0 || Svahové louky s hojným výskytem chráněných vstavačovitých rostlin
|-
| [[Meziluží]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 1,5 || Zachovalá vlhká pcháčová louka s výskytem chráněného upolínu evropského
|-
| [[Rybník Vražda]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 6,2 || Cenná rybniční a rákosinová soustava s výskytem ohrožených druhů ptáků
|-
| [[Oborská luka]] || Přírodní památka (PP) || 1998 || 11,4 || Podmáčené louky s hojným jarním květem prstnatce májového
|-
| [[Kacanovské bučiny]] || Přírodní památka (PP) || 2000 || 12,0 || Staré, geneticky cenné bukové porosty v pískovcovém terénu
|}

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že si na pláži postavíte ohromný, pekelně pevný a udusaný hrad z písku. Necháte ho tam ležet celé měsíce. A na ten hrad začne velmi pomalu kapat voda, foukat vítr a v zimě v něm zamrzat drobné kapičky deště. 

Postupem času vítr a voda ten váš hrad z písku začnou ohlodávat. Tam, kde jste písek udusali méně, vzniknou díry, praskliny a kaňony. Tam, kde byl písek naopak tvrdý jako kámen, zbudou stát vysoké štíhlé věžičky, které náporu odolaly. A přesně tohle, akorát v gigantickém měřítku stovek metrů a trvající téměř 100 milionů let, se odehrálo v Českém ráji. Z obrovské jednité desky písku, kterou tu po sobě zanechalo pradávné moře, vysochala matka příroda pomocí deště, mrazu a řek ohromující labyrinty skal, roklí a věží, na kterých dnes obdivujeme horolezce.

Když se jdete projít na dno takových Prachovských skal, vlastně se procházíte po dně desítky metrů hlubokých puklin v oné obří pískové bábovce. Na jejím vrchu, kde celodenně praží slunce, je takové teplo a sucho, že tam přežijí jen zakroucené houževnaté borovice. Ale dole, kam se sluneční paprsky téměř nedostanou, je celoročně vlhký, tmavý a ledový "klimatický sklep", kde si lebedí prastaré kapradiny a mechy připomínající jurský park. I proto je Český ráj tak vzácný – na pár metrech krychlových najdete poušť i chladnou severskou rokli současně.

== Zdroje ==
* [https://ceskyraj.aopk.gov.cz AOPK ČR – Správa CHKO Český ráj]
* [https://dumprirody.cz Dům přírody Českého ráje]
* [https://geopark-ceskyraj.cz Globální geopark UNESCO Český ráj]
* [https://casopis.ochranaprirody.cz Časopis Ochrana přírody]
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy – CHKO Český ráj]
* [https://lesycr.cz Lesy České republiky, s.p.]

{{DEFAULTSORT:CHKO Cesky raj}}
[[Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku]]
[[Kategorie:Chráněná území v Libereckém kraji]]
[[Kategorie:Chráněná území v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Chráněná území ve Středočeském kraji]]
[[Kategorie:Příroda v Česku]]
[[Kategorie:Český ráj]]
[[Kategorie:Geoparky]]
[[Kategorie:Skalní města v Česku]]
[[Kategorie:Pískovcové skály]]
[[Kategorie:Okres Semily]]
[[Kategorie:Okres Jičín]]
[[Kategorie:Okres Mladá Boleslav]]
[[Kategorie:Organizace založené v roce 1955]]
[[Kategorie:Založeno 1955 v Česku]]
[[Kategorie:Turistika v Česku]]
[[Kategorie:Lesnictví v Česku]]
[[Kategorie:Ekologie]]
[[Kategorie:Ochrana přírody v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]