Zobrazení zdroje stránky Autobusová linka 118 (Praha)

{{Infobox Autobusová linka
| název = Autobusová linka 118 (Praha)
| obrázek = 
| mapa = ano
| typ = Městská autobusová linka
| systém = [[Pražská integrovaná doprava|PID]]
| dopravce = [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
| zahájení_provozu = 1. října 1956
| současná_trasa = [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] – [[Spořilov|Sídliště Spořilov]]
| doba_jízdy = 27–32 minut
| počet_zastávek = 20
| typ_vozidel = Kloubové autobusy (18 m)
| interval_špička = 6 minut
}}

'''Autobusová linka 118''' je jednou z páteřních tangenciálních autobusových linek začleněných do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy (PID)]]. Její provoz na území [[Hlavní město Praha|hlavního města Prahy]] dlouhodobě zajišťuje městský dopravce [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.]]. Trasa linky plní strategickou dopravní funkci propojující levý a pravý břeh řeky [[Vltava|Vltavy]] v jižní části metropole, čímž zajišťuje přímé spojení mezi čtvrtěmi [[Smíchov]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Krč]], [[Michle]] a [[Spořilov]].

Historie linky sahá do 1. října 1956, kdy byla zavedena jako lokální spoj určený k napájení tramvajové sítě. V průběhu následujících sedmdesáti let prošla řadou zásadních trasovacích úprav, které věrně odrážely urbanistický rozvoj Prahy, zprovozňování nových úseků [[Metro v Praze|pražského metra]] a budování velkých administrativních celků (především lokality BB Centrum na Brumlovce). Zásadní provozní a historický milník představuje datum 18. dubna 2026. V tento den byla linka 118 trvale odkloněna z chronicky přetíženého [[Barrandovský most|Barrandovského mostu]] a přesměrována na nově vybudovaný, výhradně pro [[Městská hromadná doprava|městskou hromadnou dopravu]] určený [[Dvorecký most]]. Tento krok zkrátil dojezdovou dobu mezi vltavskými břehy na polovinu a stabilizoval dříve vysoce nespolehlivý jízdní řád.

== 🗓 Trasa a organizace provozu (stav k roku 2026) ==
Linka 118 je koncipována jako tangenciální (obvodová) linka. Její hlavní výhodou je schopnost přepravit cestující mezi jednotlivými sektory města bez nutnosti zdlouhavého zajíždění do historického centra a přestupování na centrálních uzlech metra. 

Trasa začíná na levém břehu Vltavy v obratišti přestupního terminálu [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] (přestup na linku metra B a železniční dopravu). Odtud autobusy pokračují po Strakonické ulici do zastávky Lihovar, kde se trasa odpojuje od hlavního silničního tahu a vjíždí na [[Dvorecký most]]. Přejezdem Vltavy linka vstupuje do čtvrti [[Podolí (Praha)|Podolí]], kde bezprostředně za mostem obsluhuje sdruženou tramvajovou a autobusovou zastávku Dvorce. Následně stoupá Jeremenkovou ulicí do svahu přes zastávky Dvorecké náměstí (do roku 2026 nesoucí název Dvorce), Za Skalkou a Pod Pekařkou.

Na pomezí Podolí a Krče obsluhuje zastávky Nové Podolí, Na Strži a Krčská. V této fázi trasa vstupuje do frekventovaného obchodního a dopravního uzlu a obsluhuje zastávku [[Budějovická (stanice metra)|Budějovická]], jež tvoří hlavní napájecí bod pro linku metra C. Od Budějovické linka klesá ulicí Vyskočilova do oblasti [[Michle]], kde tvoří páteřní dopravní obsluhu pro rozsáhlý kancelářský komplex BB Centrum (zastávka Brumlovka) a dále pokračuje přes zastávky Vyskočilova a Pekárenská.

Východní úsek trasy vede podél Severojižní magistrály přes zastávku Pod Dálnicí a V Zápolí. Zde linka tvoří přestupní vazbu na druhou stanici metra C v trase, konkrétně na [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] (zastávka Depo Kačerov). Závěrečný úsek směřuje přes zastávky Severozápadní a Spořilov na náměstí Hrdinů, obslouží zastávku Hlavní a končí na vybudovaném obratišti Sídliště Spořilov v těsné blízkosti Jižní spojky.

== ⏳ Historický vývoj (1956–2026) ==

=== Založení a raný vývoj (50. a 60. léta) ===
Linka 118 poprvé vyjela do pražských ulic dne 1. října 1956. Původní trasa byla velmi krátká a její funkcí byl výhradně návoz obyvatel z kopcovitého terénu Pankráce k podolským tramvajím na nábřeží Vltavy. Jezdila v relaci Dvorecké náměstí (dnešní Dvorce) – Na Strži – Zelená liška. Provoz byl od počátku zajišťován v celotýdenním režimu. 

V průběhu šedesátých let docházelo k jejímu postupnému prodlužování směrem na východ do oblasti Michle. K 3. říjnu 1960 byla trasa protažena z Pankráce do zastávky Michelské náměstí (dnes zastávka Michelská) a následně k 2. květnu 1961 o jeden uliční blok dále do zastávky Kloboučnická u Nuslí.

=== Období výstavby metra a Jižního Města (70. a 80. léta) ===
Zásadní změna v dopravním pojetí jižního sektoru Prahy nastala 9. května 1974 s otevřením prvního úseku pražského metra (linka C v úseku Florenc – Kačerov). Linka 118 opustila nuselský směr a byla odkloněna ke stanicím metra. Její trasa byla definována v podobě Dvorce – Budějovická – Starý Spořilov – Sídliště Spořilov.

V osmdesátých letech, ruku v ruce s pokračující panelovou výstavbou největšího českého sídliště, byla linka dvakrát masivně prodloužena do oblasti [[Jižní Město|Jižního Města]]. Dne 12. července 1987 (den po zprovoznění dalšího úseku metra A na Strašnickou) byla protažena přes zastávky Hlavní a Na Pahorku na tehdejší obratiště Roztyly. Svého historického délkového maxima dosáhla linka 3. dubna 1989, kdy byla od Roztyl prodloužena přes centrum Chodova až k terminálu Koleje Jižní Město, čímž zajišťovala přímé spojení vysokoškolských kolejí s přestupními uzly Kačerov a Budějovická.

=== Redukce a tangenciální propojení (2010–2026) ===
Konec extrémně dlouhého spojení přinesla reorganizace linkového vedení k 1. září 2010, kdy organizátor dopravy ROPID linku 118 radikálně zkrátil. Byla odebrána z Jižního Města a ukončena na své historické konečné Sídliště Spořilov. Zároveň od tohoto data začala zajíždět na obratiště Depo Kačerov.

Klíčovým datem novodobé historie se stal 1. září 2012. V rámci takzvané metropolitní sítě MHD byla linka 118 ze zastávky Dvorce revolučně prodloužena na levý břeh Vltavy. Autobusy byly vedeny po Modřanské ulici a následně přes [[Barrandovský most]] směrem na [[Smíchov]], kde končily v obratišti Smíchovské nádraží. Linka tím získala vysoce strategický charakter, propojující linky metra B a C.

Tato trasa přes Barrandovský most ovšem s sebou nesla obrovské provozní komplikace. Most sloužil jako primární tranzitní uzel dálniční dopravy a autobusy zde v dopravních špičkách pravidelně nabíraly zpoždění v rozmezí 15 až 30 minut. Linka 118 se stala jednou z nejméně spolehlivých linek v Praze, což vyžadovalo ze strany dispečinku neustálé nasazování záložních vozidel k vyrovnávání jízdního řádu.

=== Éra Dvoreckého mostu (od dubna 2026) ===
Provozní paralýza byla definitivně vyřešena 18. dubna 2026. Tímto datem vstoupily v platnost změny spojené s otevřením [[Dvorecký most|Dvoreckého mostu]]. Linka 118 zcela opustila ucpaný Barrandovský most a strakonickou rampu. Místo toho z Podolí přímo překonala Vltavu na nový most, vyhrazený výlučně pro MHD, a napojila se do zastávky Lihovar a Smíchovské nádraží. Tato úprava zredukovala přejezd řeky ze šesti na garantované tři minuty a zajistila plnou plynulost dopravy. Zároveň byla zavedena linka 124, která ve špičkách posiluje linku 118 ve vytíženém úseku mezi Smíchovem a Budějovickou.

== 🚌 Vozový park a kapacita ==
Z hlediska nasazené techniky reflektovala linka 118 technologický pokrok dopravního podniku. V padesátých a šedesátých letech zajišťovaly provoz legendární vozy Škoda 706 RO a Škoda 706 RTO. Následovala éra hranatých vozů Karosa ŠM 11 a v osmdesátých letech Karosa B 732. V roce 2000 se na lince začaly objevovat první nízkopodlažní autobusy typu Renault Citybus 12M.

Až do konce první dekády 21. století byla linka obsluhována výhradně standardními (dvanáctimetrovými) autobusy. Se stále rostoucím objemem cestujících, především vlivem rozšiřování kancelářských parků v Michli, kapacita dvanáctimetrových vozidel přestala postačovat. Během roku 2011 linka nabízela v ranní špičce 6 spojů za hodinu (interval 10 minut), což vedlo k naprostému přeplnění vozidel na trase z Budějovické na Brumlovku.

Z tohoto důvodu byla linka převedena do kategorie páteřních linek s nasazením osmnáctimetrových kloubových autobusů. Od roku 2015 do roku 2026 lince stabilně dominovaly velkokapacitní modely SOR NB 18 a novější kloubové modely Iveco Urbanway 18M. K roku 2026 je linka plně nízkopodlažní a garantuje bezbariérový přístup na všech pořadích. V důsledku protažení souběžné linky 124 od 18. dubna 2026 klesl souhrnný interval na Jeremenkově ulici a Vyskočilově ulici na pouhé 3 minuty. Samotná linka 118 operuje v pracovních dnech ve špičce s intervalem 6 minut.

== 📈 Statistiky a data ==

=== Tabulka 1: Kompletní chronologie trasování linky 118 (1956–2026) ===
Historický přehled dokumentující vývoj a úpravy trasy ve všech definovaných obdobích. Ukazuje přechod od lokálního napaječe až po klíčovou celoměstskou tangentu.

{| class="wikitable"
|-
! Platnost od !! Výchozí zastávka !! Koncová zastávka !! Přesná trasa / Důvod změny
|-
| 1. října 1956 || Dvorecké nám. (Dvorce) || Zelená liška || Prvotní trasa pro svážení obyvatel Pankráce k podolské tramvaji.
|-
| 3. října 1960 || Dvorecké nám. (Dvorce) || Michelské náměstí || První etapa prodloužení přes Budějovické náměstí do Michle.
|-
| 2. května 1961 || Dvorecké nám. (Dvorce) || Kloboučnická || Mírné posunutí konečné na okraj Nuslí.
|-
| 19. října 1970 || Dvorecké nám. (Dvorce) || Kloboučnická || Přesměrování trasy přes ulice Vyskočilova a Michelská.
|-
| 9. května 1974 || Dvorce || Spořilov || Otevření první trasy metra C (Florenc – Kačerov); odklon linek ze severojižní osy.
|-
| 12. července 1987 || Dvorce || Roztyly || Otevření úseku metra A (Želivského – Strašnická) a reorganizace spojů na Jižní Město.
|-
| 3. dubna 1989 || Dvorce || Koleje Jižní Město || Prodloužení obsluhy přes Chodov pro přímé napojení studentských kolejí VŠE a UK.
|-
| 1. září 2010 || Dvorce || Sídliště Spořilov || Trvalé zkrácení z oblasti Jižního Města, linka nově zajíždí do zastávky Depo Kačerov.
|-
| 1. září 2012 || Smíchovské nádraží || Sídliště Spořilov || Vznik páteřní tangenty, linka prodloužena po Modřanské a přes Barrandovský most.
|-
| 18. dubna 2026 || Smíchovské nádraží || Sídliště Spořilov || Zprovoznění Dvoreckého mostu, definitivní opuštění frekventovaného Barrandovského mostu.
|}

=== Tabulka 2: Seznam zastávek a přestupních uzlů (platný od 18. dubna 2026) ===
Ucelený soupis zastávek linky ve směru na Sídliště Spořilov po optimalizaci PID v roce 2026 s popisem návazné dopravní sítě.

{| class="wikitable"
|-
! Zastávka !! Charakter a tarifní pásmo !! Návaznosti a přestupní uzly (MHD)
|-
| '''Smíchovské nádraží''' || Konečná a výchozí zastávka (Pásmo P) || Metro B, vlaky S a R, tramvaje 4, 5, 12, 20. Příměstské autobusové linky.
|-
| Lihovar || Nácestná (Pásmo P) || Tramvaje 4, 5, 12, 20, 21. Přímý přestup hrana-hrana před vjezdem na most.
|-
| Dvorce || Nácestná (Pásmo P) || Tramvaje 2, 3, 17, 20, 21.
|-
| Dvorecké náměstí || Nácestná (Pásmo P) || Do dubna 2026 nesla název Dvorce. Nástupní bod na úpatí svahu.
|-
| Za Skalkou || Zastávka na znamení (Pásmo P) || Lokální rezidenční obsluha Podolí.
|-
| Pod Pekařkou || Nácestná (Pásmo P) || Přístup k místnímu sportovnímu areálu a televizním studiím.
|-
| Nové Podolí || Zastávka na znamení (Pásmo P) || Pomezí čtvrtí Podolí a Krč.
|-
| Na Strži || Nácestná (Pásmo P) || Oblasti pankráckých sídlišť.
|-
| Krčská || Nácestná (Pásmo P) || Poliklinika a administrativní budovy ulice Antala Staška.
|-
| '''Budějovická''' || Nácestná (Pásmo P) || Metro C. Masivní terminál městských a regionálních linek na jih Prahy.
|-
| Brumlovka || Nácestná (Pásmo P) || Ekocentrum, centrála velkých korporací a obchodní zóna BB Centrum.
|-
| Vyskočilova || Nácestná (Pásmo P) || Křížení s Michelskou ulicí.
|-
| Pekárenská || Zastávka na znamení (Pásmo P) || Administrativní komplex u magistrály.
|-
| Pod Dálnicí || Nácestná (Pásmo P) || Obsluha lokální průmyslové zóny a garáží DPP.
|-
| V Zápolí || Zastávka na znamení (Pásmo 0) || Pomezí pásem, přístup ke křížení s Jižní spojkou.
|-
| '''Depo Kačerov''' || Nácestná (Pásmo 0) || Metro C (přístup na plošinu depa), železniční stanice Praha-Kačerov (linka S8).
|-
| Severozápadní || Nácestná (Pásmo 0) || Jižní okraj zástavby Spořilova.
|-
| Spořilov || Nácestná (Pásmo 0) || Náměstí s kostelem a obsluhou historické zahradní čtvrti.
|-
| Hlavní || Nácestná (Pásmo 0) || Východní okraj Spořilova, propojovací uzel.
|-
| '''Sídliště Spořilov''' || Konečná obratiště (Pásmo 0) || Ukončení trasy u Jižní spojky, přestup na linky 135 a 136.
|}

=== Tabulka 3: Základní provozní a vozidlové parametry (rok 2026) ===
Parametry definující fyzické nasazení spojů v kontextu pražského plánování ROPID.

{| class="wikitable"
|-
! Parametr !! Hodnota !! Specifikace
|-
| Provozní doba || 05:00 – 00:30 || Linka je v provozu celotýdenně, bez nočních spojů.
|-
| Délka trasy || cca 11 kilometrů || Hodnota se od dubna 2026 zkrátila oproti původní trase přes Barrandovský most.
|-
| Typ nasazeného vozidla || 18 metrů (Kloubový autobus) || Minimální kapacita 130 cestujících, převážně SOR NB 18 a Iveco Urbanway.
|-
| Bezbariérovost || 100 % || Všechny nasazené spoje jsou garantovaně nízkopodlažní s výklopnou plošinou.
|-
| Interval v ranní špičce || 6 minut || Doplněno linkou 124 v úseku Smíchov–Budějovická (souhrnný interval 3 minuty).
|-
| Interval o víkendu || 15 minut || Stabilní frekvence během sobot, nedělí a státních svátků.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když se podíváte na mapu Prahy, zjistíte, že historicky se všechny hlavní silnice, tramvaje i linky metra stavěly tak, aby svážely lidi z okrajů do samého centra města (na Václavské náměstí, na Muzeum atd.). Pokud ale člověk bydlí na levém břehu Vltavy na Smíchově a potřebuje jet do práce do kanceláří v Michli na pravém břehu, nedává smysl, aby musel jezdit metrem do centra a tam složitě přestupovat. 

Právě proto existují takzvané "tangenciální" (obvodové) linky, jako je autobus 118. Ty fungují jako zkratky, které křižují město po okruhu a zbytečně ho nezatěžují přejezdem přes střed. Linka 118 propojuje hned tři stanice metra, které leží daleko od sebe na různých linkách (Smíchovské nádraží na žluté lince B, Budějovickou a Kačerov na červené lince C).

Dlouhá léta ale tato skvělá myšlenka narážela na jeden obrovský problém: řeku Vltavu. Aby se autobus dostal ze Smíchova do Podolí, musel vyjet na obří dálniční Barrandovský most. Tento most je nejvytíženější silnicí v České republice, kde se denně tvoří kilometrové zácpy. Cestující v autobuse 118 tak pravidelně stáli i dvacet minut v kolonách vedle kamionů, lidé nestíhali přestupy a jízdní řád se vůbec nedal dodržovat. 

Tento problém se v dubnu 2026 definitivně vyřešil. Město postavilo přes řeku úplně nový most – Dvorecký most. Na něj mají auta přísný zákaz vjezdu a je vyhrazený jen a pouze pro autobusy a tramvaje. Linka 118 tak dnes nabere lidi na Smíchově, vjede na prázdný most a za necelé tři minuty je na druhé straně řeky, aniž by musela v jakékoli koloně stát. Autobus tak de facto plní rychlostní roli, jakou by v těchto místech plnilo metro, a zachraňuje čas desetitisícům lidí denně.

== Zdroje ==
* [https://pid.cz Pražská integrovaná doprava (ROPID)]
* [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.]
* [https://tram-bus.cz Tram-bus.cz – Evidence a historie dopravních linek]
* [https://moovitapp.com Moovit – Jízdní řády a mapy spojů]
* [https://dopravacek.eu Magazín Dopraváček (Analýza změn k 18. dubnu 2026)]
* [https://nasepraha.cz Portál NašePraha.cz (Dopravní infrastruktura a Dvorecký most)]

{{DEFAULTSORT:Autobusova linka 118 (Praha)}}
[[Kategorie:Autobusové linky v Praze]]
[[Kategorie:Pražská integrovaná doprava]]
[[Kategorie:Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Městská hromadná doprava]]
[[Kategorie:Smíchov]]
[[Kategorie:Podolí (Praha)]]
[[Kategorie:Krč]]
[[Kategorie:Michle]]
[[Kategorie:Spořilov]]
[[Kategorie:Linky MHD]]
[[Kategorie:Dopravní infrastruktura]]
[[Kategorie:Zavedeno 1956]]
[[Kategorie:Historie dopravy v Praze]]
[[Kategorie:Dvorecký most]]
[[Kategorie:Autobusová doprava]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]