Zobrazení zdroje stránky Aragonská koruna

{{K rozšíření}}
{{Infobox - historický stát
| název = Aragonská koruna
| název_originál = ''Corona d'Aragó'' (katalánsky)<br>''Corona de Aragón'' (španělsky)<br>''Corona Aragonum'' (latinsky)
| obrázek = Royal Standard of the Crown of Aragon.svg
| popisek = Královská standarta Aragonské koruny (''Senyera Reial'')
| mapa = Crown of Aragon 14th century-en.svg
| popisek_mapy = Územní rozsah Aragonské koruny ve 14. století
| období = 1162–1716
| hlavní_město = Oficiálně neexistovalo, dvůr byl putovní.<br>Hlavní sídla: [[Zaragoza]], [[Barcelona]], [[Valencie]], [[Neapol]]
| jazyky = [[Aragonština]], [[katalánština]], [[latina]], [[španělština]], [[sardinština]], [[sicilština]], [[neapolština]], [[řečtina]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Římské katolictví]]
| forma_vlády = [[Složená monarchie]]
| hlava_státu = Král
| první_panovník = [[Alfons II. Aragonský]]
| poslední_panovník = [[Karel VI. (císař Svaté říše římské)|Karel VI.]] / [[Filip V. Španělský]]
| vznik = [[1162]] – Nástup Alfonse II., prvního společného panovníka
| zánik = [[1716]] – [[Dekrety z Nueva Planta]]
| rozloha = cca 250 000 km² (v 15. století)
}}

'''Aragonská koruna''' (katalánsky ''Corona d'Aragó'', španělsky ''Corona de Aragón'', latinsky ''Corona Aragonum'') byl středověký a raně novověký státní útvar, přesněji řečeno [[složená monarchie]] či personální unie, která sdružovala několik samostatných království a panství pod vládou jednoho panovníka, krále aragonského. Nejednalo se o jednotný stát, ale o soustátí, kde si jednotlivé části (tzv. "království, státy a panství Aragonské koruny") zachovaly vlastní zákony, instituce, daně a zvyklosti.

Jádro koruny tvořilo [[Aragonské království]] a [[Barcelonské hrabství]] (později známé jako [[Katalánské knížectví]]). Během své existence se koruna stala dominantní námořní a obchodní velmocí ve Středomoří, jejíž vliv sahal od [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] přes [[Baleáry]], [[Sardin|Sardinii]], [[Sicílie|Sicílii]] až po jižní [[Itálie|Itálii]] a na čas dokonce do [[Řecko|Řecka]].

Dynastická unie s [[Kastilská koruna|Kastilskou korunou]] v roce [[1479]] položila základy moderního [[Španělsko|Španělska]], avšak instituce Aragonské koruny přetrvaly až do počátku 18. století, kdy byly zrušeny [[dekrety z Nueva Planta]] po [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]].

== 📜 Dějiny ==
Dějiny Aragonské koruny jsou příběhem postupného sjednocování, expanze a nakonec integrace do většího celku.

=== 💍 Vznik dynastickou unií (1137–1162) ===
Základy budoucího soustátí byly položeny v roce [[1137]], kdy [[Ramiro II. Aragonský]], král [[Aragonské království|Aragonie]], zasnoubil svou jedinou, tehdy roční dceru a dědičku [[Petronila Aragonská|Petronilu]] s [[Ramon Berenguer IV. Barcelonský|Ramonem Berenguerem IV.]], hrabětem z [[Barcelonské hrabství|Barcelony]]. Sňatek byl uzavřen v roce [[1150]]. Tato dynastická unie spojila vnitrozemské Aragonské království, které mělo silnou vojenskou šlechtu a zkušenosti z [[Reconquista|reconquisty]], s Barcelonským hrabstvím, které disponovalo silnou obchodní tradicí, přístupem k moři a politickými vazbami v [[Okcitánie|Okcitánii]] (dnešní jižní [[Francie|Francie]]).

Bylo klíčové, že se nejednalo o sloučení obou států. Každá část si ponechala své vlastní zákony, instituce a jazyk. Ramon Berenguer IV. vládl jako princ aragonský a hrabě barcelonský, ale nikdy nepřijal titul krále. Prvním panovníkem, který usedl na trůn již sjednocené koruny, byl jejich syn [[Alfons II. Aragonský]] v roce [[1162]], který po své matce zdědil titul krále aragonského a po otci titul hraběte barcelonského. Tím byla personální unie definitivně ztvárněna.

=== ⚔️ Expanze ve Středomoří (13.–14. století) ===
Po upevnění moci na Pyrenejském poloostrově, zejména za vlády [[Jakub I. Aragonský|Jakuba I. Dobyvatele]] (1213–1276), se Aragonská koruna začala orientovat na expanzi do Středomoří. Jakub I. dobyl [[Baleárské ostrovy]] (vzniklo [[Mallorské království]]) a [[Valencijské království|Valencii]], čímž výrazně rozšířil území koruny a získal klíčové přístavy.

Jeho nástupci pokračovali v této politice:
*   '''[[Sicílie]]''': V roce [[1282]] vypuklo na Sicílii povstání proti francouzské nadvládě Anjouovců, známé jako [[Sicilské nešpory]]. Sicilská šlechta nabídla korunu [[Petr III. Aragonský|Petrovi III. Aragonskému]], manželovi dědičky sicilského trůnu. Tím se Sicílie stala součástí Aragonské koruny, což vedlo k dlouhým válkám s [[Papežský stát|papežem]] a [[Francouzské království|Francií]].
*   '''[[Sardin|Sardin]]ie''': Na počátku 14. století získala koruna od papeže právo na dobytí Sardinie, což vedlo k vleklým bojům s [[Pisa|Pisou]] a [[Janovská republika|Janovem]] i s místními vládci. Ostrov byl plně pod aragonskou kontrolou až v 15. století.
*   '''[[Athénské vévodství|Athény a Neopatras]]''': Katalánští a aragonští žoldnéři, známí jako [[Almogavarové]], na počátku 14. století dobyli [[Athénské vévodství]] a [[Vévodství Neopatras]] v dnešním Řecku a vládli jim jménem aragonského krále po několik desetiletí.

Tato expanze byla podporována silnou obchodní sítí, jejímž centrem byla [[Barcelona]], [[Valencie]] a [[Palma de Mallorca]]. Aragonská koruna vytvořila propracovaný systém námořního práva, známý jako ''Consolat de Mar'' (Mořský konzulát), který byl respektován v celém Středomoří.

=== 👑 Kompromis z Caspe a nástup Trastámarů (1412) ===
V roce [[1410]] zemřel král [[Martin I. Aragonský]] bez legitimního dědice, což vyvolalo dvouletou nástupnickou krizi. Konflikt byl vyřešen v roce [[1412]] tzv. [[Kompromis z Caspe|kompromisem z Caspe]], kde zástupci Aragonie, Katalánska a Valencie zvolili novým králem kastilského prince [[Ferdinand I. Aragonský|Ferdinanda z Antequery]] z rodu [[Trastámarové|Trastámara]]. Tím se na aragonský trůn dostala dynastie kastilského původu, což předznamenalo budoucí sblížení obou korun.

Nejvýznamnějším panovníkem z této dynastie byl [[Alfons V. Aragonský]] (1416–1458), zvaný Velkodušný. Ten v roce [[1442]] dobyl [[Neapolské království]] a přesunul tam svůj dvůr, čímž se [[Neapol]] stala politickým a kulturním centrem Aragonské koruny.

=== 🇪🇸 Unie s Kastilií a zánik ===
V roce [[1469]] se uskutečnil sňatek, který změnil dějiny Pyrenejského poloostrova: [[Ferdinand II. Aragonský]] (dědic Aragonské koruny) si vzal [[Isabela I. Kastilská|Isabelu I. Kastilskou]] (dědičku Kastilské koruny). Když oba nastoupili na své trůny (Isabela v roce 1474, Ferdinand v roce 1479), vznikla personální unie obou korun, která je považována za počátek [[Španělsko|Španělska]].

I po tomto spojení si však Aragonská koruna zachovala svébytnost. Ferdinand a Isabela, známí jako [[Katolická Veličenstva]], vládli svým říším odděleně. Aragonské instituce, zákony (''fueros'') a parlamenty (''Corts'') zůstaly v platnosti. Objev [[Amerika|Ameriky]] v roce [[1492]] a následná kolonizace však přesunuly těžiště moci a bohatství do Kastilie a [[Sevilla|Sevilly]], což vedlo k postupnému hospodářskému a politickému úpadku středomořských území koruny.

Definitivní konec pro autonomní instituce Aragonské koruny přišel po [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] (1701–1714). Většina území koruny (Katalánsko, Aragonie, Valencie) podpořila habsburského kandidáta [[Karel VI. (císař Svaté říše římské)|arcivévodu Karla]] proti bourbonskému [[Filip V. Španělský|Filipovi z Anjou]]. Po Filipově vítězství byly mezi lety [[1707]] a [[1716]] vydány [[Dekrety z Nueva Planta]], které zrušily všechny tradiční instituce, zákony a privilegia zemí Aragonské koruny a zavedly centralizovaný, absolutistický systém po vzoru [[Francie|Francie]]. Tím Aragonská koruna jako politický a právní subjekt zanikla a její území byla plně integrována do jednotného [[Španělské království|Španělského království]].

== 🏛️ Politická struktura a instituce ==
Aragonská koruna byla učebnicovým příkladem [[složená monarchie|složené monarchie]] založené na principu paktismu.

*   '''Složená monarchie''': Panovník nevládl jednotnému státu, ale byl samostatně králem Aragonie, králem Valencie, hrabětem barcelonským atd. V každém z těchto území musel přísahat, že bude dodržovat jeho specifické zákony a zvyklosti.
*   '''Paktismus''': Politická teorie, podle níž byla moc panovníka omezena "paktem" s jeho poddanými, reprezentovanými stavy v parlamentech. Král nemohl vyhlašovat nové zákony nebo daně bez souhlasu těchto shromáždění.

=== Hlavní instituce ===
*   '''[[Cortes]]''' (španělsky) / '''Corts''' (katalánsky): Parlamenty jednotlivých zemí (Aragonie, Katalánsko, Valencie). Byly složeny ze tří stavů (kurií): šlechty, duchovenstva a královských měst. Schvalovaly daně a zákony a byly klíčovou protiváhou královské moci.
*   '''[[Generalitat]]''' (katalánsky) / '''Diputación del General''' (španělsky): Stálé výbory Corts, které fungovaly v době, kdy parlament nezasedal. Jejich původním úkolem byl výběr daní schválených Corts, ale postupně se z nich staly de facto vlády jednotlivých zemí (např. [[Generalitat de Catalunya]]).
*   '''Justicia de Aragón''': Unikátní aragonská instituce, soudce, který působil jako arbitr mezi králem a šlechtou a chránil práva a svobody (''fueros'') království.
*   '''Místokrál''' (''Virrei'' nebo ''Virrey''): Protože panovník nemohl být přítomen na všech územích koruny současně, jmenoval svého osobního zástupce, místokrále, který vládl jeho jménem (např. na Sicílii, Sardinii nebo v Neapoli).

== 🌍 Území Aragonské koruny ==
Území koruny se v průběhu staletí měnila. K nejdůležitějším patřila:

*   '''Na Pyrenejském poloostrově:'''
    *   [[Aragonské království]]
    *   [[Katalánské knížectví]] (formálně soubor barcelonských hrabství)
    *   [[Valencijské království]]
    *   [[Mallorské království]] (zahrnující [[Baleárské ostrovy]])

*   '''V Itálii:'''
    *   [[Sicilské království]]
    *   [[Sardinské království]]
    *   [[Neapolské království]]

*   '''Ostatní území (v různých obdobích):'''
    *   Panství [[Montpellier]]
    *   Hrabství [[Provence]] a [[Roussillon]]
    *   [[Athénské vévodství]] a [[Vévodství Neopatras]] v Řecku
    *   [[Malta]]

== 💰 Ekonomika a obchod ==
Ekonomika Aragonské koruny byla silně orientována na Středomoří. Zatímco vnitrozemská Aragonie byla převážně agrární a zaměřená na chov ovcí, pobřežní oblasti jako Katalánsko a Valencie byly centry řemesel a mezinárodního obchodu.

*   '''Námořní obchod''': Přístavy jako [[Barcelona]], [[Valencie]] a [[Palma de Mallorca]] byly klíčovými uzly obchodních tras spojujících [[Evropa|Evropu]] s [[Afrika|Afrikou]] a [[Levanta|Levantou]]. Vyvážely se textilie, zbraně, kůže a dováželo se koření, obilí a luxusní zboží.
*   '''Consolat de Mar''': Instituce, která regulovala námořní obchod a řešila spory. Její právní kodex byl tak vlivný, že byl přijat v mnoha dalších středomořských přístavech.
*   '''Llotja''': Burzy nebo obchodní domy, které byly stavěny ve velkých městech (např. Llotja de la Seda ve Valencii, památka [[UNESCO]]) a sloužily jako centra obchodní činnosti.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
Představte si, že jeden člověk je zároveň ředitelem několika úplně odlišných firem. Jedna firma je zemědělský statek (jako Aragonie), druhá je mezinárodní přepravní společnost (jako Katalánsko) a třetí je luxusní hotelový řetězec na ostrovech (jako Mallorka nebo Sicílie).

Tento ředitel (král) nemůže jen tak vzít peníze ze zisku přepravní společnosti a použít je na nákup traktorů pro statek. Každá firma má svá vlastní pravidla, své vlastní zaměstnance a své vlastní představenstvo (parlament). Ředitel musí s každým představenstvem jednat zvlášť a respektovat jejich interní pravidla.

Přesně tak fungovala Aragonská koruna. Nebyl to jeden stát, ale "holding" několika států, které sdílely stejného panovníka, ale jinak si žily vlastním životem se svými zákony a institucemi. Spojení s Kastilií (další velkou "firmou") bylo jako vytvoření obrovské korporace, ale i v ní si aragonské "firmy" ještě dlouho udržely svou vlastní správu, než byly nakonec plně pohlceny a sjednoceny.

{{DEFAULTSORT:Aragonska koruna}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Aragonská koruna]]
[[Kategorie:Historické státy Evropy]]
[[Kategorie:Dějiny Španělska]]
[[Kategorie:Dějiny Katalánska]]
[[Kategorie:Dějiny Itálie]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Raný novověk]]
[[Kategorie:Zaniklé státy na Pyrenejském poloostrově]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]