Zobrazení zdroje stránky Abbás I. Veliký

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Abbás I. Veliký
| obrázek = Shah Abbas I by a court painter.jpg
| popisek = Portrét šáha Abbáse I. od dvorního malíře, přibližně rok 1618
| titul = Šáh Persie
| období = 1. října 1588 – 19. ledna 1629
| korunovace = 1. října 1588
| předchůdce = [[Muhammad Chodábende]]
| nástupce = [[Safí I.]]
| datum narození = 27. ledna 1571
| místo narození = [[Herát]], [[Safíovská říše]] (dnes [[Afghánistán]])
| datum úmrtí = 19. ledna 1629
| místo úmrtí = [[Mázandarán]], [[Safíovská říše]] (dnes [[Írán]])
| dynastie = [[Safíovci]]
| otec = [[Muhammad Chodábende]]
| matka = Chair an-Nisá Begum
| náboženství = [[Ší'itský islám]]
}}

'''Abbás I. Veliký''' (persky شاه عباس بزرگ‎, * [[27. leden|27. ledna]] [[1571]], [[Herát]] – [[19. leden|19. ledna]] [[1629]], [[Mázandarán]]) byl pátý a nejvýznamnější [[šáh]] z dynastie [[Safíovci|Safíovců]], který vládl [[Persie|Persii]] (dnešnímu [[Írán]]u) v letech 1588 až 1629. Jeho vláda je považována za absolutní vrchol safíovské moci a za zlatý věk perských dějin. Proslul svými rozsáhlými vojenskými, politickými a ekonomickými reformami, které transformovaly Persii v centralizovanou a mocnou říši. Přesunul hlavní město do [[Isfahán]]u, který přebudoval v jedno z nejkrásnějších měst světa.

Jeho panování bylo poznamenáno nejen kulturním a ekonomickým rozmachem, ale také vojenskými úspěchy proti tradičním nepřátelům – [[Osmanská říše|Osmanské říši]] na západě a [[Uzbeci|Uzbekům]] na východě. Přestože byl geniálním stratégem a budovatelem státu, jeho povaha byla také poznamenána krutostí a paranoiou, která vedla k tragédii v jeho vlastní rodině a ovlivnila budoucí osud dynastie.

== 📜 Nástup na trůn a konsolidace moci ==
Abbás nastoupil na trůn v říjnu 1588 ve věku 17 let za velmi dramatických okolností. [[Safíovská říše]] se nacházela v hluboké krizi. Jeho otec, šáh [[Muhammad Chodábende]], byl slabý a téměř slepý vládce, za jehož vlády se říše propadla do chaosu a občanské války mezi znepřátelenými frakcemi turkických kmenů, známých jako [[Qizilbašové]]. Tyto kmeny tvořily páteř safíovské armády, ale jejich rivalita a neposlušnost ochromovaly centrální vládu.

Zemi navíc ohrožovali vnější nepřátelé. Na západě [[Osmanská říše]] pod vedením sultána [[Murad III.|Murada III.]] obsadila rozsáhlá perská území včetně bývalého hlavního města [[Tabríz]]u. Na východě zase [[Uzbeci]] vpadli do provincie [[Chorásán]] a dobyli klíčová města jako [[Herát]] a [[Mašhad]].

Mladý Abbás, který byl v té době guvernérem Chorásánu, byl s pomocí mocného qizilbašského vůdce Muršida Kúlí Chána prohlášen šáhem v [[Mašhad]]u. Následně donutil svého otce k abdikaci. Jakmile se chopil moci, začal systematicky upevňovat svou pozici. Nejprve se zbavil svého příliš vlivného regenta Muršida Kúlí Chána a postupně eliminoval všechny qizilbašské velitele, kteří ohrožovali jeho autoritu. Aby získal čas na vnitřní reformy, uzavřel v roce [[1590]] s Osmanskou říší nevýhodnou [[Istanbulská smlouva (1590)|Istanbulskou smlouvu]], v níž se vzdal rozsáhlých území na západě a severozápadě.

== ⚔️ Vojenské reformy a expanze ==
Abbásovým hlavním cílem bylo vytvořit silnou, centralizovanou armádu, která by byla loajální pouze jemu, nikoliv kmenovým vůdcům. Jeho reformy zcela změnily tvář perského vojenství.

=== ⚙️ Vytvoření stálé armády ===
Klíčovou součástí reformy bylo oslabení moci [[Qizilbašové|Qizilbašů]]. Abbás vytvořil stálou armádu složenou ze tří hlavních složek:
* '''Ghulámové:''' Elitní sbor čítající 10 000 až 15 000 vojáků, rekrutovaných z řad [[Gruzínci|gruzínských]], [[Arméni|arménských]] a [[Čerkesové|čerkeských]] zajatců a otroků, kteří konvertovali k [[islám]]u. Byli vychováni k absolutní věrnosti šáhovi, obsazovali nejvyšší posty v armádě i administrativě a tvořili protiváhu qizilbašské kmenové aristokracii.
* '''Tofangčí (mušketýři):''' Sbor pěchoty vyzbrojený [[mušketa|mušketami]], čítající přibližně 12 000 mužů. Byli rekrutováni převážně z řad perského rolnictva.
* '''Topčí (dělostřelci):''' Dělostřelecký sbor, který měl asi 12 000 mužů a 500 děl. Tento sbor byl vybudován s pomocí evropských poradců, zejména anglických dobrodruhů, bratrů [[Anthony Shirley|Anthonyho]] a [[Robert Shirley|Roberta Shirleyových]].

Díky této moderní a loajální armádě dokázal Abbás nejen potlačit vnitřní nepokoje, ale také se postavit svým mocným sousedům.

=== 🌍 Války s Uzbeky a Osmany ===
Po konsolidaci moci a reformě armády se Abbás obrátil proti vnějším nepřátelům. V roce [[1598]] drtivě porazil [[Uzbeci|Uzbeky]] v bitvě u Herátu a znovu dobyl provincii [[Chorásán]].

V roce [[1603]] zahájil dlouhou a úspěšnou válku proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]] (1603–1618). Postupně dobyl zpět všechna území ztracená v předchozích desetiletích, včetně [[Tabríz]]u, [[Ázerbájdžán]]u, [[Arménie|Arménie]] a [[Gruzie|Gruzie]]. V roce [[1623]] se mu podařilo dobýt i [[Bagdád]], což byl obrovský symbolický úspěch, protože město bylo významným centrem [[ší'itský islám|ší'itského islámu]].

=== 🇵🇹 Dobytí Hormuzu ===
Abbás si uvědomoval význam kontroly obchodu v [[Perský záliv|Perském zálivu]]. V roce [[1622]] se spojil s anglickou [[Britská Východoindická společnost|Východoindickou společností]] a s její námořní podporou dobyl strategicky významný ostrov [[Hormuz]], který byl více než sto let v rukou [[Portugalci|Portugalci]]. Tímto krokem získal kontrolu nad jednou z nejdůležitějších obchodních tepen světa a výrazně posílil státní pokladnu.

== 🏛️ Isfahán – nové hlavní město ==
V roce [[1598]] přesunul Abbás hlavní město z [[Kazvín]]u do [[Isfahán]]u, který se nacházel v centru říše, lépe chráněný před osmanskými útoky. Následně zahájil grandiózní přestavbu, která z Isfahánu učinila jedno z nejvelkolepějších a nejlidnatějších měst tehdejšího světa.

Srdcem nového města se stalo obrovské náměstí '''Nakš-e džahán''' (dnes [[Imámovo náměstí]]), které je dnes na seznamu světového dědictví [[UNESCO]]. Kolem náměstí nechal postavit mistrovská díla perské islámské architektury:
* '''[[Imámova mešita]]''' (dříve Šáhova mešita) – monumentální stavba s nádhernou modrou mozaikovou výzdobou.
* '''[[Mešita šejka Lotfolláha]]''' – menší, soukromá mešita pro královský dvůr, proslulá svou jedinečnou a jemnou výzdobou.
* '''Palác [[Alí Kapu]]''' – šestipatrová brána a palác, odkud šáh sledoval vojenské přehlídky a zápasy [[pólo|póla]] na náměstí.
* '''Velký bazar''' – rozsáhlý komplex tržnic, který spojoval staré město s novým náměstím.

Za Abbásovy vlády se Isfahán stal kosmopolitním centrem obchodu, umění a kultury, kam proudili obchodníci, umělci a diplomaté z celého světa.

== 📈 Ekonomika a společnost ==
Abbás I. byl také prozíravý ekonom. Zavedl státní monopol na výrobu a vývoz [[hedvábí]], které bylo hlavním exportním artiklem Persie. Výnosy z tohoto obchodu financovaly jeho armádu a stavební projekty. Nechal vybudovat rozsáhlou síť silnic a [[karavanseráj|karavanserájů]] po celé zemi, aby podpořil bezpečný dálkový obchod.

Proslul také svou pragmatickou politikou vůči menšinám. V roce [[1604]] nechal násilně přesídlit tisíce [[Arméni|arménských]] rodin z města [[Džulfa]] na hranici s Osmanskou říší do nové čtvrti v Isfahánu, nazvané '''Nová Džulfa'''. Ačkoliv byl tento akt krutý, poskytl Arménům náboženskou svobodu a značnou autonomii. Arméni, jako zdatní obchodníci s mezinárodními kontakty, se stali klíčovými hráči v perském zahraničním obchodu, zejména s hedvábím, a přinesli říši obrovské bohatství.

== 👑 Osobnost a odvrácená tvář vlády ==
Abbás byl komplexní osobností. Na jedné straně byl energický, inteligentní, charismatický a měl blízko k prostému lidu, často se v přestrojení procházel po isfahánských tržištích. Na druhé straně byl však nesmírně podezřívavý, bezohledný a krutý. Jeho největší slabinou byla paranoia a strach ze spiknutí, zejména ze strany vlastních synů.

Tento strach vedl k rodinné tragédii. Svého nejstaršího a nejschopnějšího syna, korunního prince [[Safi Mirza]], nechal v roce [[1615]] zavraždit na základě falešného obvinění ze zrady. Své další dva syny nechal oslepit a nejmladší zemřel v dětství. Když Abbás v roce [[1629]] zemřel, neměl žádného schopného nástupce. Na trůn tak usedl jeho vnuk [[Safí I.]], který byl vychován v harému, bez jakýchkoliv zkušeností s vládnutím. Tento nedostatek silných následovníků je považován za hlavní příčinu postupného úpadku Safíovské říše v následujícím století.

== 🏛️ Dědictví ==
Abbás I. Veliký je jednou z nejvýznamnějších postav íránských dějin. Jeho vláda přinesla Persii období stability, prosperity a vojenské slávy. Centralizoval stát, modernizoval armádu, podpořil obchod a umění a zanechal po sobě architektonické skvosty, které jsou dodnes obdivovány. Je považován za národního hrdinu a symbol síly a slávy [[Írán]]u.

Jeho odkaz je však dvojznačný. Zatímco vybudoval mocnou říši, jeho krutost vůči vlastní rodině podkopala základy dynastie a zasela sémě jejího budoucího pádu. Přesto jeho jméno zůstává synonymem pro zlatý věk perské historie.

== 🤔 Pro laiky ==
* '''Šáh:''' Perský výraz pro krále nebo císaře. Je to nejvyšší titul vládce v [[Persie|Persii]].
* '''Safíovská říše:''' Mocná perská říše existující od roku 1501 do roku 1736. Proslula tím, že zavedla [[ší'itský islám]] jako státní náboženství [[Írán]]u.
* '''Qizilbašové (Rudé hlavy):''' Původně loajální turkické kmeny, které pomohly Safíovcům k moci. Nosili charakteristické červené pokrývky hlavy. Později se stali příliš mocnými a šáh Abbás jejich vliv záměrně omezil.
* '''Ghulámové:''' Elitní vojáci, kteří byli jako děti odebráni z křesťanských rodin na [[Kavkaz]]e (podobně jako [[Janičáři]] v Osmanské říši). Byli vychováni k absolutní věrnosti šáhovi a tvořili páteř jeho nové, moderní armády.
* '''Karavanseráj:''' Velký, opevněný hostinec postavený podél obchodních cest. Poskytoval bezpečné útočiště pro obchodní karavany, jejich zvířata a zboží.

{{DEFAULTSORT:Abbas I Veliky}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Safíovští šáhové]]
[[Kategorie:Panovníci 16. století]]
[[Kategorie:Panovníci 17. století]]
[[Kategorie:Narození 1571]]
[[Kategorie:Úmrtí 1629]]
[[Kategorie:Dějiny Íránu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]