Zobrazení zdroje stránky Žďár nad Sázavou

{{K rozšíření}}

{{Infobox Sídlo
| název = Žďár nad Sázavou
| obrázek = Zdar nad Sazavou namesti Republiky.jpg
| popisek = Náměstí Republiky s radnicí a morovým sloupem
| stát = {{Vlajka|CZ}}
| status = Město
| kraj = [[Kraj Vysočina]]
| okres = [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]]
| obec s rozšířenou působností = [[Žďár nad Sázavou]]
| katastrální výměra = 37,06 km²
| počet obyvatel = 20 450
| rok = 2025
| hustota zalidnění = 552
| nadmořská výška = 580 m n. m.
| zeměpisná šířka = 49.563
| zeměpisná délka = 15.939
| starosta = Martin Mrkos
| psč = 591 01
| znak = Znak Žďár nad Sázavou.svg
}}

'''Žďár nad Sázavou''' (německy ''Saar'') je okresní město v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]], ležící na pomezí [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] (historická zemská hranice prochází severní částí města a areálem zámku). Rozkládá se v centrální části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] ve Žďárských vrších na řece [[Sázava|Sázavě]]. Město je významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem regionu, často nazývaným "Brána Vysočiny".

Město je celosvětově známé díky poutnímu kostelu [[Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře|sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře]], který je zapsán na seznamu kulturního dědictví [[UNESCO]]. Žďár nad Sázavou představuje specifickou symbiózu historického klášterního sídla, starého města a moderního průmyslového urbanismu 20. století, který byl formován rozvojem strojírenského podniku [[ŽĎAS]].

== 📝 Pro laiky: Město dvou tváří ==
Žďár nad Sázavou může na návštěvníka působit jako dvě různá města, která se náhodou potkala na jednom místě.
* '''Tvář historie a mystiky:''' Na severu města leží zámecký areál (bývalý klášter) a nad ním se tyčí Zelená hora. Zde dýchá klid, baroko, genialita architekta [[Jan Blažej Santini-Aichel|Santiniho]] a hluboká duchovnost. Je to místo pro rozjímání a obdivování umění.
* '''Tvář oceli a panelů:''' Jižní a centrální část města je naopak pulzujícím organismem, který vyrostl v 50. letech 20. století. Široké ulice, sídliště (včetně unikátního sídliště "Stalingrad") a obří areál strojírny ŽĎAS definují město jako "ocelové srdce Vysočiny". 
Pro turistu je Žďár fascinující právě tímto kontrastem – dopoledne můžete strávit v barokním kostele a odpoledne obdivovat industriální architekturu nebo relaxovat u rekreační nádrže [[Pilská nádrž|Pilák]] s výhledem na moderní město.

== ⏳ Historie ==

=== Klášterní počátky ===
Dějiny města se začaly psát roku '''1252''', kdy zde [[Boček z Obřan]] založil cisterciácký klášter ''Fons Beatae Mariae Virginis'' (Pramen Blahoslavené Panny Marie). Klášter se stal kolonizačním centrem v tehdy divokém pomezním hvozdu. Kolem kláštera a na levém břehu Sázavy postupně vznikla tržní osada, která byla v roce 1293 povýšena na městečko. Původní osídlení bylo úzce spjato s klášterem, který ovlivňoval duchovní i hospodářský život po staletí.

=== Od městečka k městu a požáry ===
V roce 1607 byl Žďár povýšen kardinálem [[František z Dietrichsteina|Františkem z Dietrichsteina]] na město. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] město i klášter trpěly švédskými nájezdy. Největší rozkvět zažil klášter v 18. století za opata [[Václav Vejmluva|Václava Vejmluvy]], který pozval architekta Santiniho. Avšak konec 18. století přinesl katastrofy – v roce 1784 klášter vyhořel a následně byl zrušen dekretem [[Josef II.|Josefa II.]]. Z kláštera se stal zámek a město ztratilo svého hlavního mecenáše.

=== Průmyslová revoluce a 20. století ===
Žďár zůstal dlouho provinčním městečkem zaměřeným na řemesla a zemědělství. Zlom nastal se zavedením železnice (trať [[Německý Brod]] – [[Brno]]) na přelomu 19. a 20. století.
Naprosto zásadní změnu však přinesl rok '''1949''', kdy bylo rozhodnuto o výstavbě strojírenského gigantu [[ŽĎAS]] (Žďárské strojírny a slévárny). To vyvolalo masivní příliv obyvatel. Počet obyvatel se během několika desetiletí zpětinásobil. Staré město bylo obklopeno prstencem nových sídlišť. V 70. letech proběhla necitlivá asanace části historického centra, kdy staré domy ustoupily obchodním domům a panelové výstavbě, což nenávratně změnilo tvář náměstí.

== 🌍 Geografie a přírodní podmínky ==
Žďár nad Sázavou leží v srdci chráněné krajinné oblasti [[CHKO Žďárské vrchy]]. Město je obklopeno lesy a rybníky, což z něj činí atraktivní lokalitu pro rekreaci.
* '''Vodstvo:''' Městem protéká řeka [[Sázava]], která zde teprve nabírá na síle. Na území města a v jeho těsném okolí se nachází několik významných vodních ploch: [[Konventní rybník]] (u zámku), [[Bránský rybník]], a především rekreační nádrž [[Pilská nádrž|Pilská]] a nedaleké [[Velké Dářko]] (největší rybník Vysočiny, často zvaný "Moře Vysočiny").
* '''Podnebí:''' Díky nadmořské výšce téměř 600 metrů je klima drsnější, s chladnějšími léty a delšími zimami, což přeje zimním sportům.

== 🏭 Průmysl a ekonomika ==
Ekonomika města je silně orientována na průmysl, i když v posledních letech roste význam služeb a turismu.

=== ŽĎAS a.s. ===
Dominantním zaměstnavatelem a symbolem města je společnost '''[[ŽĎAS]]'''. Tento podnik se specializuje na těžké strojírenství, výrobu tvářecích strojů, kovacích lisů, zařízení pro válcovny a kvalitní odlitky. Výrobky ze Žďáru se vyvážejí do celého světa. Podnik má vlastní metalurgický provoz a školu.

=== Další významné firmy ===
* '''[[TOKOZ]]''' – Tradiční výrobce visacích zámků a kování, který působí ve městě již od roku 1920. "Žďárský zámek" je pojem známý v celém Česku.
* '''Hettich''' – Výrobce nábytkového kování.
* '''Cooper Standard Automotive''' – Výroba komponentů pro automobilový průmysl.

== 🗓 Současnost (2025–2026) ==
V polovině 20. let 21. století prochází Žďár nad Sázavou významnou transformací veřejného prostoru.
* '''Revitalizace Náměstí Republiky:''' V letech 2024–2025 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce hlavního náměstí. Původně nehostinná plocha z doby socialismu byla proměněna v moderní městský prostor se zelení, vodními prvky a novým mobiliářem, který lépe slouží setkávání občanů.
* '''Doprava a obchvat:''' Město dlouhodobě řeší tranzitní dopravu. V roce 2026 pokračují přípravy na další etapy obchvatu, které mají ulevit přetíženému centru od kamionové dopravy směřující na silnici I/37.
* '''Smart City:''' Žďár investuje do inteligentního řízení odpadového hospodářství a energeticky úsporného veřejného osvětlení.
* '''Bydlení:''' Vyrůstají nové rezidenční čtvrti, například v lokalitě Klafar, které lákají mladé rodiny.

== 🏰 Památky a turistické cíle ==

=== Zelená hora a okolí ===
Samostatnou kapitolou je areál [[Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře|Zelené hory]] (UNESCO), který je hlavním turistickým magnetem. Kromě samotného kostela stojí za návštěvu:
* '''[[Dolní hřbitov (Žďár nad Sázavou)|Dolní hřbitov]]:''' Vybudovaný Santinim pro oběti moru. Půdorys hřbitova má tvar lidské lebky.

=== Zámek Žďár nad Sázavou ===
Rozsáhlý areál bývalého kláštera vlastní rodina [[Kinský|Kinských]].
* '''[[Muzeum nové generace]]:''' Moderní interaktivní muzeum, které získalo řadu ocenění. Představuje historii místa pomocí špičkových multimediálních technologií.
* '''Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše:''' Monumentální klášterní kostel s druhou nejdelší chrámovou lodí na Moravě.
* '''Prelatura:''' Část zámku s nádherným sálem vyzdobeným freskami.

=== Historické centrum ===
Ačkoliv bylo centrum poznamenáno přestavbami, zachovalo se několik cenných objektů:
* '''Stará radnice:''' Renesanční budova na náměstí Republiky, dnes slouží k reprezentativním účelům a výstavám.
* '''Kostel sv. Prokopa:''' Farní kostel u řeky Sázavy, původně gotický, později přestavěný.
* '''Mouřenínův dům:''' Jeden z nejstarších měšťanských domů, dnes sídlo muzea.

=== Moderní architektura a zajímavosti ===
* '''Sídliště Stalingrad:''' Urbanisticky cenný soubor architektury [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] (sorela) z 50. let. Má velkorysé dispozice a zdobné prvky na fasádách.
* '''Modelové království:''' Jedno z největších modelových kolejišť v ČR, oblíbené u dětí.

== 🎭 Kultura a sport ==
Žďár nad Sázavou žije bohatým kulturním a sportovním životem.

=== Kulturní instituce ===
* '''Městské divadlo:''' Hostí divadelní soubory z celé republiky.
* '''Dům kultury:''' Centrum společenského dění, plesů a koncertů.
* '''Knihovna Matěje Josefa Sychry:''' Moderní knihovna pojmenovaná po místním buditeli.

=== Sportovní fenomén ===
Město je líhní talentů, zejména v zimních sportech.
* '''Lední hokej:''' Klub [[SKLH Žďár nad Sázavou]] (Plameny) má silnou tradici a velkou fanouškovskou základnu. Zimní stadion na Bouchalkách je legendárním místem.
* '''Rychlobruslení:''' Ačkoliv město nemá rychlobruslařskou halu, je úzce spjato s úspěchy [[Martina Sáblíková|Martiny Sáblíkové]], která pochází z regionu a ve Žďáře často trénovala (na suchu či na ledě).
* '''Lyžování:''' V okolí města jsou v zimě upravovány desítky kilometrů běžeckých stop, které jsou součástí Lyžařského areálu Vysočina.

== 🚇 Doprava ==
Město je významným dopravním uzlem.
* '''Železnice:''' Žďár nad Sázavou je klíčovou stanicí na trati č. 250 ([[Brno]] – [[Havlíčkův Brod]] – [[Praha]]). Zastavují zde všechny rychlíky i dálkové spoje směřující na Prahu a Brno.
* '''Silnice:''' Městem prochází silnice I/37 (sever-jih) a nedaleko vede dálnice D1 (sjezd Velký Beranov nebo Měřín), což zajišťuje dobrou dostupnost.
* '''MHD:''' Městskou hromadnou dopravu zajišťuje systém autobusových linek, které propojují nádraží, centrum, sídliště a průmyslovou zónu.

== 📜 Lingvistický rozbor názvu ==
Název "Žďár" je odvozen od slovesa ''žďářit'', což znamená vypalovat les pro získání zemědělské půdy. To přesně popisuje způsob, jakým původní osada v hustém pomezním hvozdu vznikla. Přívlastek "nad Sázavou" byl přidán pro odlišení od jiných obcí stejného jména (v ČR je mnoho Žďárů). Německý název ''Saar'' vznikl fonetickou úpravou českého názvu.

== 📈 Statistiky a demografie ==
Vývoj počtu obyvatel odráží průmyslový boom a následnou stabilizaci.

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel Žďáru nad Sázavou
! Rok !! Počet obyvatel !! Poznámka
|-
| 1869 || 4 338 || Zemědělské městečko
|-
| 1930 || 4 674 || Pomalý růst
|-
| 1950 || 4 936 || Začátek industrializace
|-
| 1961 || 10 305 || Masivní nárůst (ŽĎAS)
|-
| 1980 || 20 864 || Vrchol výstavby sídlišť
|-
| 1991 || 23 191 || Historické maximum
|-
| 2011 || 21 669 || Mírný pokles
|-
| 2021 || 20 525 || Suburbanizace
|-
| 2025 || 20 450 || Stabilizace
|}

== Zdroje ==
* [https://www.zdarns.cz Oficiální stránky města Žďár nad Sázavou]
* [https://www.zamekzdar.cz Web Zámku Žďár nad Sázavou]
* [https://www.zdas.cz Oficiální stránky společnosti ŽĎAS a.s.]
* [https://www.npu.cz Národní památkový ústav - Památkový katalog]
* [https://www.korunavysociny.cz Turistický portál Koruna Vysočiny]
* [https://www.region-vysocina.cz Regionální zpravodajství Vysočina]
* [https://www.zelena-hora.cz Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého]

{{DEFAULTSORT:Zdar nad Sazavou}}
[[Kategorie:Žďár nad Sázavou]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Města v Kraji Vysočina]]
[[Kategorie:Sídla založená ve 13. století]]
[[Kategorie:Města na řece Sázavě]]
[[Kategorie:Poutní místa na Moravě]]
[[Kategorie:Průmyslová centra v Česku]]
[[Kategorie:Města s památkou UNESCO]]
[[Kategorie:Historická zemská hranice Čechy-Morava]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3 Pro]]