Přeskočit na obsah

Atlantic Coast Hockey League

Z Infopedia

Šablona:Infobox Sportovní liga

Atlantic Coast Hockey League (často zkracováno jako ACHL) byla severoamerická profesionální liga ledního hokeje, která operovala na úrovni nižších farmářských soutěží (takzvaných minor leagues) v letech 1981 až 1987. Během své poměrně krátké, ale nesmírně bouřlivé šestileté existence se stala naprosto klíčovým a nenahraditelným prvkem pro přežití a následnou masivní expanzi profesionálního ledního hokeje do netradičních a geograficky jižních oblastí Spojených států amerických. Ačkoliv byla tato soutěž po celou dobu svého trvání sužována obrovskou finanční nestabilitou, nedostatečnou infrastrukturou a častým stěhováním či krachy jednotlivých klubů uprostřed rozehraných sezón, její historický odkaz je absolutně nezpochybnitelný. Z jejího popela, organizačních základů a přeživších členských klubů se totiž přímo zrodila dnešní gigantická a nesmírně úspěšná East Coast Hockey League (ECHL).

Pro jednosezónní ligu stejného jména z let 2002–2003 viz Atlantic Coast Hockey League (2002–2003).


Liga ACHL proslula tvrdým, nekompromisním a divácky mimořádně atraktivním stylem hokeje, který na americkém jihu a východním pobřeží vyhovoval publiku toužícímu po fyzické hře a emocích. Hlavní mistrovská trofej, zvaná Bob Payne Trophy, putovala v polovině případů do rukou dynastie Carolina Thunderbirds, která lize v osmdesátých letech jasně dominovala. Ligou prošla celá řada vynikajících hráčů a pozdějších legendárních trenérů, jakým byl například John Tortorella, a stala se symbolem romantické, avšak drsné éry nezávislého profesionálního hokeje, kdy majitelé bojovali o každý prodaný lístek a hráči obětovali své zdraví pro lásku k milovanému sportu.

📖 Pro laiky: Svět nižších hokejových soutěží v 80. letech

Pro běžného fanouška moderního, na televizních obrazovkách dokonale vyleštěného hokeje může být fungování soutěží typu Atlantic Coast Hockey League v osmdesátých letech minulého století jen stěží představitelné. Hokejová pyramida v Severní Americe tehdy fungovala (a dodnes zčásti funguje) na farmářském principu. Nejlepší hráči světa nastupovali v pohádkově bohaté NHL, o stupeň níže byla hlavní farmářská liga AHL. Liga ACHL se však nacházela ještě o patro či dvě níže na žebříčku profesionality, v takzvané kategorii "AA".

Pro hráče to znamenalo obrovskou existenční zkoušku. Platy v ACHL byly často na hranici minimální mzdy, neexistovaly žádné soukromé lety na zápasy, ba dokonce ani pohodlné moderní autobusy. Týmy se na takzvané "tripy" (série venkovních zápasů) vydávaly ve starých školních nebo linkových autobusech, na cestách napříč východním pobřežím trávily desítky hodin v kuse, přespávaly v nejlevnějších motelech na okraji dálnic a hrály tři zápasy ve třech dnech, často s minimálním časem na regeneraci.

Publikum v průmyslových městech, která ligu hrála, si žádalo krev a pot. Hokej zde neznamenal pouze střílení gólů, ale obrovskou show. Role takzvaných bitkařů (enforcers) byla kritická. Mnoho hráčů do této ligy nepřišlo s ambicí dostat se do NHL, ale zkrátka proto, že hokej milovali a toto byla jejich jediná šance, jak se jím alespoň na několik let živit. Byla to éra hokejových průkopníků, která dokonale zrcadlila kultovní filmovou komedii *Nakládačka* (Slap Shot).

🏛️ Historické kořeny a "Jižanský experiment"

Kořeny, ze kterých Atlantic Coast Hockey League vzešla, sahají mnohem hlouběji do minulosti a jsou pevně spjaty se starší, dnes již legendární soutěží zvanou Eastern Hockey League (EHL). Abychom pochopili, proč ACHL operovala v oblastech jako Virginie nebo Severní Karolína, musíme se vrátit až k osudné zimní noci 23. ledna 1956. V tento den do základů vyhořela hokejová aréna klubu Baltimore Clippers (Baltimore Civic Center). Vedení tehdejší EHL muselo narychlo najít náhradní ledovou plochu pro zbytek sezóny. Rozhodlo se přesunout zbývající domácí zápasy do tisíce kilometrů vzdáleného města Charlotte v Severní Karolíně.

Tento tah, který vešel do dějin jako "Jižanský experiment", přinesl absolutní šok. Lidé na americkém jihu, kteří nikdy předtím neviděli profesionální hokej naživo, začali plnit tribuny k prasknutí. Tento ohromující úspěch přiměl EHL expandovat směrem na jih do měst jako Greensboro, Nashville, Knoxville, Jacksonville, Salem a Roanoke. Severoamerický hokej zjistil, že jižní státy jsou skrytým zlatým dolem. V roce 1973 se však Eastern Hockey League kvůli vnitřním sporům a obrovským cestovním vzdálenostem rozpadla na dvě menší ligy (North American Hockey League a Southern Hockey League), které následně vlivem těžké ekonomické krize v roce 1977 obě zkrachovaly. Hokej v tomto regionu na několik let usnul a čekal na své znovuzrození, které přišlo právě s rokem 1981 a založením ACHL.

💥 Založení ACHL a naprosto divoká první sezóna (1981/1982)

Na troskách dřívějších pokusů o vytvoření stabilní soutěže na východním pobřeží a v reakci na krach vzkříšené (druhé) Eastern Hockey League z let 1979–1981, se skupina odvážných majitelů v čele s Billem Coffeym rozhodla zkusit štěstí znovu. Na jaře roku 1981 tak byla oficiálně a s velkou slávou založena Atlantic Coast Hockey League.

Do první, historické sezóny 1981/1982 nastoupilo celkem sedm franšíz, které byly rozesety od státu Massachusetts až po Severní Karolínu. Původní zakládající týmy tvořily:

Zatímco ambice byly obrovské, realita prvního ročníku narazila na tvrdou zeď ekonomických zákonitostí. Liga čelila od samého začátku katastrofálním problémům. Geografická propast mezi nejsevernějším a nejjižnějším týmem znamenala smrtící cestovní náklady. Týmy Fitchburg Trappers a Schenectady Chiefs začaly okamžitě topit v dluzích. Následovaly divoké fámy a podezření ze vzájemných tajných finančních machinací a tajných dohod (koluzí) mezi majiteli těchto dvou organizací, což vyvrcholilo tím, že se oba týmy počátkem listopadu 1981, tedy hned na samém startu sezóny, zcela rozpadly a z ligy odstoupily.

Aby toho nebylo málo, tým Cape Cod Buccaneers nedokázal udržet rentabilitu a v únoru 1982 následoval jejich osudu. Soutěž tak muselo v provizorním formátu dohrát pouhé torzo čtyř přeživších klubů. Historicky prvním vítězem mistrovské Bob Payne Trophy se v této chaotické sezóně stal celek Mohawk Valley Stars, který ve finále porazil Salem Raiders.

🌟 Zlatá éra, stabilizace a nadvláda Thunderbirds (1982–1986)

Navzdory katastrofickému prvnímu roku se vedení ligy nevzdalo. Klíčovým tahem bylo jmenování tvrdého a zkušeného funkcionáře Raye Mirona (a následně také legendárního bitkaře z NHL Davea Schultze) do nejvyšších výkonných funkcí ligy. Pro ročník 1982/1983 se ACHL podařilo přilákat vynikající a stabilní organizaci Erie Golden Blades a lize začalo svítat na lepší časy. Tým Baltimore Skipjacks sice odešel do mnohem bohatší AHL, ale základní osa týmů na Jihu a ve státě New York začala prosperovat.

Tato éra je absolutně a bezvýhradně definována drtivou nadvládou jednoho týmu – organizace Carolina Thunderbirds (přejmenované z Winston-Salem Thunderbirds). Tento klub, hrající v Severní Karolíně, dokázal postavit kádr složený z fyzicky obrovsky odolných hráčů a vynikajících střelců. V letech 1983 až 1986 dokázali Carolina Thunderbirds vyhrát všechny čtyři po sobě jdoucí základní části (Regular Season Champions) a třikrát dokázali po velkolepých bitvách v play-off zvednout nad hlavu nejcennější Bob Payne Trophy. Tým Erie Golden Blades jim dokázal vzdorovat a přerušit jejich mistrovskou šňůru pouze v ročníku 1983/1984.

V těchto letech začaly do ligy přicházet a zase z ní mizet různé kuriózní organizace, jako byli například Birmingham Bulls nebo Pinebridge Bucks (tým ze severokarolínského městečka Spruce Pine s pouhými 2 000 obyvateli, což byla obrovská kuriozita profesionálního sportu). V roce 1984 do ligy vstoupili Virginia Lancers, tým, který měl v budoucnu sehrát naprosto klíčovou roli.

⚔️ Hráči, bitkaři a nekompromisní herní kultura

Jak již bylo zmíněno, hokej v ACHL nebyl pro slabé povahy. Diváci platili vstupné za tvrdou a neústupnou hru, a hráči jim toto představení dopřávali měrou vrchovatou. Zosobněním této drsné éry byl například obránce a vyhlášený bitkař Brian Gustafson, který za pouhé tři sezóny v lize dokázal na trestné lavici strávit naprosto neuvěřitelných 1 046 trestných minut, což z něj udělalo nejtrestanějšího hráče v historii soutěže a obávaného muže pro každého soupeře. Neméně tvrdou hru praktikoval i obránce Jim Beaton s 930 trestnými minutami.


ACHL však nebyla jen přehlídkou pěstních soubojů. Liga nabídla prostor pro obrovské ofenzivní talenty, které se z různých důvodů neprosadily ve vyšších patrech. Ofenzivním králem a největší útočnou legendou celé soutěže se stal útočník Paul Mancini, který napříč celou existencí ACHL dokázal nastřílet 263 gólů a přidat 223 asistencí, čímž stanovil absolutní ligový rekord v počtu získaných bodů (486 bodů). Skvěle mu sekundoval i Dave Herbst se 461 kanadskými body.

Liga se stala také domovem pro mladé hráče toužící po šanci ukázat se skautům z NHL. Důkazem, že ACHL mohla sloužit jako relevantní odrazový můstek, byl například brankář Ray LeBlanc, který prošel touto ligou a o několik let později se stal hrdinou a brankářskou jedničkou reprezentačního výběru USA na Olympijských hrách. Svou trenérskou a hráčskou kariéru zde v dresu týmu Virginia Lancers formoval také výbušný John Tortorella, pozdější legendární trenér a vítěz Stanley Cupu v NHL.

🏁 Zánik ligy a zrod nového hokejového giganta ECHL

Klíčový zlom, který znamenal konec ligy, začal klíčit na konci sezóny 1986/1987. V této sezóně dokázali mistrovskou trofej vybojovat hokejisté Virginia Lancers, vedení právě Johnem Tortorellou. Liga se však znovu ocitla na prahu obrovské organizační krize. Expanzní kluby ze státu New York (Troy Slapshots a New York Slapshots) čelily fatálním logistickým a finančním problémům. Tým z Troy zkrachoval po pouhých šesti odehraných zápasech. Tým Mohawk Valley Comets byl nucen opustit arénu, protože jejich město Utica získalo prestižní farmářský tým AHL (Utica Devils).

Dne 24. července 1987 vydal komisař ligy Ray Miron oficiální, byť pro fanoušky velmi smutné prohlášení, ve kterém oznámil, že vedení ligy nedokázalo zajistit dostatek stabilních celků a Atlantic Coast Hockey League tak s okamžitou platností trvale ukončuje svou činnost (suspenduje operace).

Konec ACHL však neznamenal konec hokeje na jihu. Nejsilnější a nejstabilnější organizace – Carolina Thunderbirds a Virginia Lancers – se narychlo a provizorně přesunuly na jednu sezónu do ligy All-American Hockey League (AAHL). Tento krok však majitele (Billa Coffeyho a Henryho Brabhama) neuspokojil. Rozhodli se vzít osud do vlastních rukou, spojili se s dalšími investory a v roce 1988 vyhlásili vznik zbrusu nové ligy, která navazovala na ty nejlepší tradice ACHL, ale stála na mnohem pevných ekonomických základech. Tato liga dostala jméno East Coast Hockey League (ECHL). Dnes je ECHL obrovskou, stabilní a primární "AA" farmářskou soutěží pro všechny týmy NHL. Historický odkaz malé, drsné a potácející se ACHL je tak navždy vytesán do základních kamenů celého moderního severoamerického hokeje.

🏆 Seznam mistrů a nejlepších hráčů

Následující tabulky přehledně shrnují týmové i individuální ocenění, která byla během šesti ročníků existence Atlantic Coast Hockey League udělena. Mistrovský pohár nesl název Bob Payne Trophy.

Vítězové ligy (Bob Payne Trophy)

Sezóna Vítězný tým Poražený finalista Výsledek série
1981/1982 Mohawk Valley Stars 🏅 Salem Raiders 4:2 na zápasy
1982/1983 Carolina Thunderbirds 🏅 Mohawk Valley Stars 4:0 na zápasy
1983/1984 Erie Golden Blades 🏅 Carolina Thunderbirds 4:1 na zápasy
1984/1985 Carolina Thunderbirds 🏅 Erie Golden Blades 4:2 na zápasy
1985/1986 Carolina Thunderbirds 🏅 Erie Golden Blades 4:1 na zápasy
1986/1987 Virginia Lancers 🏅 Mohawk Valley Comets 4:3 na zápasy

Nejužitečnější hráč základní části (MVP)

Sezóna Jméno hráče Tým
1981/1982 Dave MacQueen Salem Raiders
1982/1983 Rory Cava Carolina Thunderbirds
1983/1984 Paul O'Neil Virginia Lancers
1984/1985 Barry Tabobondung Erie Golden Blades
1985/1986 Joe Curran Carolina Thunderbirds
1986/1987 Pete DeArmas Virginia Lancers

📈 Historické tabulky individuálních rekordů

Níže jsou uvedeni absolutní historičtí lídři celé soutěže Atlantic Coast Hockey League v celkovém součtu všech odehraných sezón (1981–1987).

Nejvíce kanadských bodů (All-Time Points)

Pořadí Jméno hráče Pozice Odehrané zápasy Vstřelené góly Asistence Celkem bodů
1. Paul Mancini Útočník 263 263 223 486
2. Dave Herbst Útočník 276 215 246 461
3. Rob Clavette Útočník 259 164 229 393
4. Ron Carter Útočník 229 202 187 389
5. Brian Carroll Útočník 265 156 230 386

Nejvíce trestných minut (All-Time Penalty Minutes)

Pořadí Jméno hráče Pozice Odehrané zápasy Vstřelené góly Asistence Trestné minuty
1. Brian Gustafson Útočník 178 73 95 1 046
2. Jim Beaton Obránce 151 8 51 930
3. Dave Herbst Útočník 276 215 246 868
4. Steven Doll Obránce 109 17 40 696
5. Brian Carroll Útočník 265 156 230 687

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Atlantic_Coast_Hockey_League&oldid=99432“