Zobrazení zdroje stránky Mohammad Rezá Pahlaví

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Mohammad Rezá Pahlaví
| obrázek = Mohammad Reza Pahlavi-2.jpg
| popisek = Oficiální portrét Mohammada Rezá Pahlavího
| titul = Šáhanšáh Íránu, Árjamehr
| období vlády = [[16. září]] [[1941]] – [[11. únor]] [[1979]]
| korunovace = [[26. říjen|26. října]] [[1967]]
| předchůdce = [[Rezá Šáh Pahlaví]]
| nástupce = Monarchie zrušena<br>([[Íránská islámská revoluce|Islámská revoluce]])
| celé jméno = Mohammad Rezá Pahlaví
| datum narození = [[26. říjen|26. října]] [[1919]]
| místo narození = [[Teherán]], [[Persie]]
| datum úmrtí = [[27. červenec|27. července]] [[1980]] (60 let)
| místo úmrtí = [[Káhira]], [[Egypt]]
| místo pohřbení = Mešita Al-Rifa'i, Káhira
| dynastie = [[Pahlaví]]
| otec = [[Rezá Šáh Pahlaví]]
| matka = Tádž ol-Molouk
| manželky = 1. [[Fawzia Egyptská|Fawzia Fuad Egyptská]]<br>2. [[Soraya Esfandiary-Bakhtiari]]<br>3. [[Farah Pahlaví|Farah Diba]]
| děti = [[Šahnáz Pahlaví]]<br>[[Rezá Pahlaví, korunní princ Íránu|Rezá Pahlaví]]<br>[[Farahnáz Pahlaví]]<br>[[Alí Rezá Pahlaví]]<br>[[Leila Pahlaví]]
}}

'''Mohammad Rezá Pahlaví''' (persky محمدرضا پهلوی‎; [[26. říjen|26. října]] [[1919]], [[Teherán]] – [[27. červenec|27. července]] [[1980]], [[Káhira]]) byl druhý a poslední [[monarcha]] z dynastie [[Pahlaví]] a poslední [[šáh]] [[Írán]]u. Vládl od [[16. září]] [[1941]] až do svého svržení během [[Íránská islámská revoluce|Íránské islámské revoluce]] [[11. únor]]a [[1979]]. Během své vlády přijal tituly '''Šáhanšáh''' (Král králů) a '''Árjamehr''' (Světlo Árijců).

Jeho vláda byla charakterizována snahou o masivní modernizaci a westernizaci Íránu, financovanou z obrovských příjmů z [[ropa|ropy]]. Program reforem, známý jako [[Bílá revoluce]], zahrnoval pozemkovou reformu, udělení volebního práva ženám a investice do průmyslu a vzdělání. Současně byl jeho režim silně [[autokracie|autoritářský]], potlačoval politickou opozici pomocí obávané tajné policie [[SAVAK]] a udržoval úzké spojenectví se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a Západem během [[studená válka|studené války]]. Rostoucí nespokojenost s jeho vládou, korupcí a rychlými společenskými změnami vedla k revoluci, která jej donutila opustit zemi a která transformovala Írán v [[islámská republika|islámskou republiku]] pod vedením ajatolláha [[Rúholláh Chomejní|Rúholláha Chomejního]].

== 📜 Život a vláda ==
Mohammad Rezá se narodil v [[Teherán]]u jako nejstarší syn [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezy Chána]], tehdejšího důstojníka perské kozácké brigády, který se o několik let později stal íránským šáhem a založil dynastii Pahlaví. Vzdělání získal ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] na internátní škole Le Rosey, což formovalo jeho prozápadní pohled na svět.

=== 👑 Nástup na trůn ===
Na trůn nastoupil ve věku 21 let dne [[16. září]] [[1941]]. Jeho otec, [[Rezá Šáh Pahlaví]], byl donucen abdikovat po anglo-sovětské invazi do Íránu během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. [[Spojenci]] se obávali jeho sympatií k [[Nacistické Německo|Německu]] a potřebovali zajistit perský koridor pro zásobování [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Mladý Mohammad Rezá byl vnímán jako poddajnější a pro Spojence přijatelnější vládce.

=== 🇮🇷 Počátky vlády a Mosaddeqova krize ===
První dekáda jeho vlády byla poznamenána politickou nestabilitou a bojem o moc mezi šáhem, parlamentem ([[Madžlis]]) a populárními politickými hnutími. Klíčovým momentem byla tzv. Íránská krize roku [[1953]]. Demokraticky zvolený premiér [[Mohammad Mosaddeq]] znárodnil britskou ropnou společnost Anglo-Iranian Oil Company (dnešní [[BP]]), což vyvolalo mezinárodní krizi a bojkot íránské ropy.

V srpnu [[1953]] šáh, který se obával ztráty moci, uprchl ze země. Krátce nato však [[CIA]] ([[Spojené státy americké|USA]]) a [[MI6]] ([[Spojené království|Velká Británie]]) zorganizovaly státní převrat (známý jako [[Operace Ajax]]), který svrhl Mosaddeqa a navrátil šáha k moci. Tato událost trvale poškodila vztahy mezi mnoha Íránci a Západem a posílila šáhovu autoritářskou vládu, protože se od té doby mohl plně spolehnout na americkou podporu.

=== 🕊️ Bílá revoluce a modernizace ===
Po upevnění moci v 60. letech zahájil šáh ambiciózní program reforem nazvaný '''Bílá revoluce''' (''Enghelāb-e Sefid''). Jednalo se o sérii devatenácti reforem, které měly modernizovat íránskou společnost a ekonomiku "shora", bez násilného převratu. Mezi klíčové body patřily:
* '''Pozemková reforma:''' Rozdělení půdy velkých vlastníků mezi drobné rolníky.
* '''Volební právo pro ženy:''' Ženy získaly právo volit a být voleny.
* '''Národní gramotnostní kampaň:''' Vytvoření tzv. Gramotnostních sborů, které posílaly mladé vzdělané lidi učit na venkov.
* '''Industrializace:''' Masivní investice do těžkého průmyslu, infrastruktury a energetiky, včetně plánů na výstavbu [[jaderná elektrárna|jaderných elektráren]].
* '''Zlepšení zdravotní péče:''' Rozšíření přístupu ke zdravotním službám.

Ačkoliv reformy přinesly značný ekonomický růst a zlepšení životní úrovně pro část populace, zároveň narušily tradiční společenské struktury a odcizily konzervativní duchovenstvo, které v nich vidělo hrozbu pro [[islám]] a íránské tradice.

=== 🎉 Oslavy v Persepoli ===
V roce [[1971]] uspořádal šáh v ruinách starověkého města [[Persepolis]] extravagantní a nákladné oslavy 2500. výročí založení [[Perská říše|Perské říše]] [[Kýros Veliký|Kýrem Velikým]]. Akce se zúčastnily hlavy států a hodnostáři z celého světa. Zatímco režim prezentoval oslavy jako důkaz kontinuity íránské monarchie a jejího moderního úspěchu, pro mnoho Íránců i zahraničních pozorovatelů se staly symbolem odtržení šáha od reality, plýtvání a ignorování chudoby v zemi.

=== 🔥 Rostoucí nespokojenost a pád ===
V 70. letech, navzdory ropnému boomu, který přinesl Íránu obrovské bohatství, rostla nespokojenost. Hlavními zdroji opozice byli:
* '''Náboženští konzervativci:''' Vedeni ajatolláhem [[Rúholláh Chomejní|Rúholláhem Chomejním]] z exilu, kritizovali westernizaci, korupci a úzké vztahy s [[USA]] a [[Izrael]]em.
* '''Sekulární intelektuálové a studenti:''' Požadovali větší politické svobody, demokracii a kritizovali porušování lidských práv.
* '''Městská chudina a dělníci:''' Cítili se opomíjeni ekonomickým boomem, který prohluboval sociální nerovnosti.

Šáhův režim reagoval represí prostřednictvím tajné policie [[SAVAK]], která byla známá svým brutálním zacházením s politickými vězni. Koncem roku [[1977]] začaly masové demonstrace, které postupně přerostly v celonárodní revoluční hnutí. Navzdory pokusům o ústupky a vojenské zákroky se situaci nepodařilo stabilizovat.

=== ✈️ Exil a smrt ===
Dne [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] Mohammad Rezá Pahlaví a jeho žena Farah opustili Írán, oficiálně na "dovolenou". Do země se již nikdy nevrátili. Po jejich odjezdu se moci chopil ajatolláh Chomejní a Írán byl prohlášen [[islámská republika|islámskou republikou]].

Šáh, který již v té době trpěl rakovinou (non-Hodgkinův lymfom), strávil zbytek života v exilu. Pobýval v [[Egypt]]ě, [[Maroko|Maroku]], na [[Bahamy|Bahamách]] a v [[Mexiko|Mexiku]]. Jeho přijetí k lékařskému ošetření ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] v říjnu [[1979]] vyvolalo [[Íránská krize s rukojmími|obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu]] íránskými studenty. Nakonec přijal nabídku azylu od egyptského prezidenta [[Anvar as-Sádát|Anvara Sádáta]]. Zemřel [[27. červenec|27. července]] [[1980]] v [[Káhira|Káhiře]] a byl pohřben v mešitě Al-Rifa'i.

== 🏛️ Politika a odkaz ==
=== 🌍 Zahraniční politika ===
Během [[studená válka|studené války]] byl Mohammad Rezá Pahlaví klíčovým spojencem [[Spojené státy americké|Spojených států]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]]. Írán pod jeho vedením fungoval jako "četník [[Perský záliv|Perského zálivu]]", který měl bránit šíření sovětského vlivu v regionu. Udržoval také neformální, ale funkční vztahy s [[Izrael]]em, což bylo v muslimském světě neobvyklé. Díky obrovským nákupům nejmodernější americké vojenské techniky vybudoval jednu z nejsilnějších armád v regionu.

=== ⚙️ Ekonomický rozvoj ===
Šáhova vláda dohlížela na období bezprecedentního ekonomického růstu, zejména po ropném šoku v roce [[1973]], kdy se ceny ropy zčtyřnásobily. Příjmy z ropy financovaly výstavbu dálnic, letišť, přehrad, oceláren a petrochemických komplexů. [[Hrubý domácí produkt]] Íránu dramaticky vzrostl a vznikla nová střední třída. Rychlá a často chaotická modernizace však vedla k vysoké [[inflace|inflaci]], nedostatku bydlení ve městech a sociálnímu napětí.

=== ⚖️ Kritika a kontroverze ===
Odkaz Mohammada Rezy Pahlavího je hluboce kontroverzní. Jeho příznivci ho vnímají jako vlasteneckého modernizátora, který se snažil přivést Írán do 20. století a zajistit mu postavení regionální velmoci. Zdůrazňují pokroky v oblasti vzdělání, práv žen a ekonomického rozvoje.

Kritici naopak poukazují na jeho autoritářskou vládu, absenci demokracie a brutální potlačování jakékoliv opozice. Činnost tajné policie [[SAVAK]], která se dopouštěla mučení a mimosoudních poprav, je jedním z nejtemnějších aspektů jeho režimu. Je mu také vyčítána obrovská korupce, plýtvání národním bohatstvím a přílišná závislost na [[Spojené státy americké|Spojených státech]], která byla vnímána jako ztráta národní suverenity.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a rodina ==
Mohammad Rezá Pahlaví byl třikrát ženatý. Jeho snaha zplodit mužského dědice a zajistit tak pokračování dynastie hrála významnou roli v jeho osobním životě.

* '''[[Fawzia Egyptská|Fawzia Fuad Egyptská]]''' (1941–1948): Sestra egyptského krále [[Fárúk I.|Fárúka I.]]. Manželství bylo politicky motivované a skončilo rozvodem. Měli spolu jednu dceru, princeznu [[Šahnáz Pahlaví]].
* '''[[Soraya Esfandiary-Bakhtiari]]''' (1951–1958): Íránka z prominentní rodiny. Šáh se s ní rozvedl, protože mu nemohla dát dědice.
* '''[[Farah Pahlaví|Farah Diba]]''' (1959–1980): Íránská studentka architektury, která se stala císařovnou (''šáhbanú''). S ní měl čtyři děti:
    * [[Rezá Pahlaví, korunní princ Íránu|Rezá Pahlaví]] (* 1960), korunní princ a současná hlava dynastie Pahlaví.
    * Princezna [[Farahnáz Pahlaví]] (* 1963).
    * Princ [[Alí Rezá Pahlaví]] (1966–2011), spáchal sebevraždu.
    * Princezna [[Leila Pahlaví]] (1970–2001), zemřela na předávkování.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Šáh:''' Perský titul pro krále. Mohammad Rezá Pahlaví používal ještě vyšší titul ''Šáhanšáh'', což znamená "Král králů", aby navázal na tradici starověkých perských císařů.
* '''Bílá revoluce:''' Název pro sérii reforem, které šáh zavedl v 60. letech. Říkalo se jí "bílá", protože měla proběhnout mírovou cestou, na rozdíl od "rudé" (komunistické) revoluce. Cílem bylo modernizovat Írán, například dát půdu rolníkům a práva ženám.
* '''SAVAK:''' Byla to šáhova tajná policie. Její oficiální úkol byl chránit stát, ale proslula hlavně tím, že pronásledovala, zatýkala a mučila lidi, kteří s režimem nesouhlasili. Byla symbolem útlaku a strachu.
* '''Íránská islámská revoluce:''' Velké povstání v letech 1978–1979, které svrhlo šáha a ukončilo 2500 let trvající monarchii v Íránu. Místo království vznikla islámská republika v čele s duchovním vůdcem, ajatolláhem Chomejním.

{{DEFAULTSORT:Pahlavi, Mohammad Reza}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Íránští panovníci]]
[[Kategorie:Dynastie Pahlaví]]
[[Kategorie:Narození 1919]]
[[Kategorie:Úmrtí 1980]]
[[Kategorie:Pohřbení v Káhiře]]
[[Kategorie:Politici 20. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]