Přeskočit na obsah

Paleolit

Z Infopedia
(přesměrováno z Starší doba kamenná)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Pravěká doba

Paleolit (z řeckého παλαιός palaios – „starý“ a λίθος lithos – „kámen“), česky označovaný jako starší doba kamenná, je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Pokrývá zhruba 99 % délky existence lidstva a začíná přibližně před 3,3 miliony let prvním doloženým použitím kamenných nástrojů. Konec paleolitu se klade přibližně na 11 650 let př. n. l. s koncem poslední doby ledové a nástupem mezolitu.

Toto období je charakteristické přisvojovacím (kořistnickým) způsobem hospodářství, kdy lidé získávali obživu lovem a sběrem plodin. Zásadními milníky byly evoluce rodu Homo, zvládnutí ohně, vývoj stále složitějších nástrojů, vznik umění a prvních náboženských představ. Geologicky spadá paleolit do epochy pleistocénu, pro kterou je typické střídání chladných dob ledových (glaciálů) a teplejších dob meziledových (interglaciálů).

🌍 Charakteristika

Paleolit je definován především způsobem obživy a technologií. Lidé žili v malých, mobilních skupinách či tlupách a jejich přežití záviselo na lovu zvířat a sběru rostlin, plodů a kořínků. Tento způsob života vyžadoval detailní znalost přírody a migračních tras zvěře. Klíčové rysy paleolitu:

  • Přisvojovací hospodářství: Veškeré zdroje byly získávány z přírody lovem a sběrem.
  • Výroba nástrojů: Dominantním materiálem byl kámen, ze kterého se štípáním vyráběly nástroje jako pěstní klín, sekáče, škrabadla, drasadla a později i specializované čepele a hroty. Používaly se i materiály jako dřevo, kost a paroh.
  • Používání ohně: Schopnost ovládat oheň, kterou získal Homo erectus, poskytla teplo, ochranu před predátory a umožnila tepelnou úpravu potravy.
  • Sociální struktura: Lidé žili v malých, pravděpodobně příbuzenských skupinách (tlupách). Předpokládá se dělba práce založená na pohlaví a věku.
  • Vznik umění a symbolického myšlení: V mladém paleolitu se objevují první umělecké projevy, jako jsou jeskynní malířství, sošky (tzv. venuše) a zdobené nástroje, což svědčí o rozvinutém abstraktním myšlení.

⏳ Časové dělení

Paleolit se pro přehlednost dělí na několik fází, jejichž datace se může regionálně lišit. Pro střední Evropu se nejčastěji používá následující chronologie:

  • Nejstarší paleolit (cca 3,3 mil. – 1 mil. let př. n. l.): Období prvních homininů a nejjednodušších kamenných nástrojů (kultura Oldovan). Spojuje se s druhy jako Australopithecus a Homo habilis.
  • Starý paleolit (cca 1 mil. – 300 000 př. n. l.): Dominantním lidským druhem je Homo erectus a později Homo heidelbergensis. Typickým nástrojem je pěstní klín (kultura Acheuléen). Lidé se naučili systematicky používat oheň.
  • Střední paleolit (cca 300 000 – 40 000 př. n. l.): Období spojené především s člověkem neandertálským. Rozvíjí se nové techniky opracování kamene (např. levalloiská technika) a objevují se první doklady rituálního pohřbívání.
  • Mladý paleolit (cca 40 000 – 10 000 př. n. l.): Do Evropy přichází anatomicky moderní člověk (Homo sapiens), který postupně nahrazuje neandertálce. Dochází k "explozi" kreativity – vznikají jeskynní malby, sošky, šperky a hudební nástroje. Technologie výroby nástrojů se zjemňuje (čepelová technika).
  • Pozdní paleolit (cca 10 000 – 8 000 př. n. l.): Někdy označován jako epipaleolit. Jde o přechodné období na konci poslední doby ledové, kdy se lidé přizpůsobovali měnícím se klimatickým podmínkám a krajině.

🧍‍♂️ Lidské druhy

Během paleolitu probíhal klíčový proces antropogeneze. Na Zemi se v tomto období vystřídalo několik lidských druhů:

  • Australopithecus: Žil před 4–2 miliony lety v Africe. Ačkoliv se pohyboval vzpřímeně, jeho mozek byl stále relativně malý. Některé druhy jsou spojovány s nejstarším používáním nástrojů.
  • Homo habilis (člověk zručný): Žil před 2,4–1,5 miliony lety. Je považován za prvního výrobce kamenných nástrojů (kultura Oldovan).
  • Homo erectus (člověk vzpřímený): Objevil se před cca 1,9 miliony lety a jako první se rozšířil z Afriky do Asie a Evropy. Systematicky využíval oheň a vyráběl sofistikovanější nástroje, jako je pěstní klín.
  • Homo neanderthalensis (člověk neandertálský): Žil v Evropě a západní Asii před cca 400 000 až 40 000 lety. Byl skvěle přizpůsoben chladnému klimatu doby ledové. Vytvořil kulturu moustérien a je u něj doloženo pohřbívání mrtvých.
  • Homo sapiens (člověk moudrý): Anatomicky moderní člověk se objevil v Africe před více než 300 000 lety. Do Evropy dorazil asi před 45 000 lety a je tvůrcem bohaté kultury mladého paleolitu.

🛠️ Nástroje a technologie

Vývoj nástrojů je klíčovým ukazatelem pokroku v paleolitu. Hlavní surovinou byl kámen s dobrou štípatelností, jako pazourek, rohovec nebo obsidián.

  • Oldovan (nejstarší paleolit): Nejstarší technologie založená na výrobě jednoduchých sekáčů a úštěpů otloukáním říčních valounů.
  • Acheuléen (starý paleolit): Charakteristický je oboustranně opracovaný pěstní klín, univerzální nástroj používaný k řezání, sekání i bodání.
  • Moustérien (střední paleolit): Typický pro neandertálce. Zdokonalení techniky přípravy jádra kamene (levalloiská technika), ze kterého se následně odštěpoval nástroj požadovaného tvaru (úštěpy, hroty, drasadla).
  • Mladopaleolitické industrie (např. Aurignacien, Gravettien, Solutréen, Magdalénien): Homo sapiens zavedl výrobu úzkých a dlouhých čepelí, které dále upravoval na specializované nástroje (rydla, nožíky, vrtáčky). Dochází také k masivnímu rozvoji nástrojů z kost, parohoviny a mamutoviny (jehly, harpuny, oštěpy).

🎨 Umění a kultura

První skutečné umění se objevuje v mladém paleolitu, přibližně před 40 000 lety, a je spojeno s příchodem Homo sapiens.

  • Jeskynní malířství: Monumentální malby a rytiny zvířat (bizonů, koní, mamutů) na stěnách jeskyní. Mezi nejslavnější patří jeskyně Lascaux a Chauvet ve Francii nebo Altamira ve Španělsku. Účel maleb byl pravděpodobně magický či rituální, spojený s úspěchem lovu.
  • Mobilní umění: Drobné předměty, které bylo možné přenášet.
    • Sošky zvířat: Vyřezávané z mamutoviny, kostí nebo kamene.
    • Venuše: Sošky žen se zdůrazněnými pohlavními znaky (např. Věstonická venuše), které jsou interpretovány jako symboly plodnosti a mateřství.
    • Zdobené nástroje: Rytiny na kostěných a parohových nástrojích, často zobrazující zvířata.
  • Hudba: Nálezy kostěných fléten dokládají existenci hudby již v mladém paleolitu.

👨‍👩‍👧‍👦 Společnost a způsob života

Paleolitická společnost byla organizována do malých, kočovných skupin lovců a sběračů. Velikost skupiny byla limitována dostupností potravy v dané oblasti. Sídliště byla často dočasná, budovaná na strategických místech poblíž vodních zdrojů nebo migračních tras zvěře. Jako obydlí sloužily jeskyně, skalní převisy, ale i jednoduché chýše a stany postavené z kostí (např. mamutích), kůží a větví.

Duchovní život zahrnoval rituální pohřbívání mrtvých, často s milodary (nástroji, šperky), což naznačuje víru v posmrtný život. Umění a symboly hrály důležitou roli v rituálech, které mohly být vedeny šamany.

🤔 Paleolit pro laiky: Doba kamenná v kostce

Představte si, že celý příběh lidstva je jeden den, tedy 24 hodin. Paleolit by v takovém případě trval od půlnoci až do zhruba 23:55. Celá námi známá historie s městy, písmem a zemědělstvím by se odehrála v posledních pěti minutách.

Život v paleolitu byl jako neustálý kurz přežití v divočině. Lidé neměli domy, pole ani supermarkety. Jejich "nákupním centrem" byla příroda. Muži se nejspíš vydávali na lov velké zvěře, jako byli mamuti nebo sobi, což bylo nebezpečné a vyžadovalo spolupráci celé skupiny. Ženy a děti pravděpodobně sbíraly vše, co se dalo sníst – bobule, ořechy, kořínky a menší živočichy.

Klíčovým vynálezem byl oheň – takový pravěký "internet". Poskytoval světlo, teplo, ochranu před dravci a umožnil vařit jídlo, které bylo chutnější a lépe stravitelné. Jejich "chytrým telefonem" byl pěstní klín – univerzální nástroj, kterým se dalo sekat, řezat i kopat. Když se v mladém paleolitu objevil moderní člověk, začal se projevovat i umělecky. Jeskynní malby byly jakousi první "galerií umění" a sošky venuší možná amulety pro štěstí a plodnost. Život byl krátký a drsný, ale položil základy pro vše, co přišlo po něm.

➡️ Přechod k mezolitu

Kolem roku 10 000 př. n. l. skončila poslední doba ledová. Klima se výrazně oteplilo, ledovce ustoupily a krajina se změnila. Velká stádní zvířata, jako mamuti a srstnatí nosorožci, vyhynula. Lidé se museli přizpůsobit novým podmínkám. Začali lovit menší lesní zvěř, více se zaměřili na rybolov a sběr. Tato adaptace na poledovou dobu se nazývá mezolit neboli střední doba kamenná.

🔍 Významné lokality ve světě a v Česku

Světové lokality

České lokality

Na území České republiky se nachází řada světově proslulých paleolitických nalezišť, zejména z období mladého paleolitu (kultura pavlovien).

Zdroje

Dějiny pravěku - dejepis.com člověk v mladém paleolitu a mezolitu - Archeologie na dosah paleolit - IS MUNI Paleolit - starší doba kamenná - Šluknovsko za školou Paleolit - Wikipedie Doba kamenná - Wikipedie Umění pravěku - Wikipedie Mezolit - Wikipedie Prehistorie Česka - Wikipedie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Paleolit&oldid=12486“