Přeskočit na obsah

Filip Turek

Z Infopedia
(přesměrováno z Filip Turek (závodník))
Rozbalit box

Obsah boxu

Filip Turek (* 15. října 1985, Praha) je český politik, bývalý automobilový závodník a sběratel aut. Od října 2025 je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Je lídrem hnutí Motoristé sobě a jednou z nejvýraznějších postav české populistické a konzervativní politické scény.

Filip Turek
Soubor:Filip Turek, 2024.jpg
Filip Turek v roce 2024
Datum narození15. října 1985
Místo narozeníPraha, Československo
Národnostčeská
Povolánípolitik, bývalý automobilový závodník
Politická stranaMotoristé sobě

Raný život a kariéra mimo politiku

Filip Turek se narodil v Praze. Od mládí se věnoval motorsportu a jeho kariéra je úzce spjata s automobily.

Závodní a sběratelská kariéra

V mládí působil jako automobilový závodník, účastnil se například závodů ve formuli 3 a dalších okruhových sérií. Ačkoliv v profesionálním závodění nedosáhl na nejvyšší mezinárodní mety, získal si jméno jako znalec a komentátor motorsportu.

Je známý jako vášnivý sběratel a investor do klasických a exotických automobilů, se specializací na britské značky jako Jaguar a Aston Martin. Své znalosti a sbírku často prezentoval na sociálních sítích a ve specializovaných médiích, čímž si vybudoval komunitu fanoušků[1].

Veřejné působení

Před svým vstupem do vrcholné politiky byl Turek aktivní jako veřejný komentátor a influencer. Na sociálních sítích se vyjadřoval nejen k automobilismu, ale stále častěji i k politickým a společenským tématům. Jeho názory, kritické zejména vůči Evropské unii, Zelené dohodě pro Evropu a zákazu spalovacích motorů, rezonovaly u části veřejnosti a předznamenaly jeho pozdější politické směřování.

Vstup do politiky a volební úspěchy

Filip Turek vstoupil do politiky v roce 2023, kdy se spojil s hnutím Přísaha a stranou Motoristé sobě. Toto spojení se ukázalo jako mimořádně úspěšné a katapultovalo ho do centra české politické scény.

Úspěch ve volbách do Evropského parlamentu 2024

Jeho politický průlom nastal v evropských volbách v roce 2024. Jako lídr kandidátky koalice Přísaha a Motoristé vedl velmi výraznou a kontaktní kampaň. Soustředil se na kritiku Zelené dohody pro Evropu, zákazu spalovacích motorů a migračního paktu EU.

Jeho kampaň byla poznamenána i kontroverzemi, zejména kvůli jeho starším fotografiím se symbolikou, která byla některými kritiky označována za nacistickou. Turek se proti těmto obviněním ostře ohradil a označil je za účelovou kampaň[2].

Navzdory kontroverzím koalice ve volbách nečekaně uspěla, získala 10,26 % hlasů a dva mandáty v Evropském parlamentu. Filip Turek díky preferenčním hlasům přeskočil lídra Přísahy Roberta Šlachtu a stal se europoslancem[3].

Volby do Poslanecké sněmovny 2025

Po úspěchu v evropských volbách se koalice Přísaha a Motoristé rozpadla. Filip Turek se stal předsedou strany Motoristé sobě a oznámil samostatnou kandidaturu v sněmovních volbách v roce 2025. Pro tyto volby vytvořil koalici s menší stranou DSZ–Za práva zvířat.

Jeho kampaň navázala na témata z evropských voleb. Byla silně populistická, protestní a vymezovala se proti tehdejší vládě Petra Fialy i proti politice Evropské unie. Koalice ve volbách uspěla, když získala 6,5 % hlasů a 14 mandátů v Poslanecké sněmovně. Filip Turek se tak po krátkém působení v Evropském parlamentu stal poslancem českého parlamentu.

Působení v Poslanecké sněmovně

Po volbách v říjnu 2025 se Filip Turek a jeho hnutí Motoristé sobě stali klíčovou součástí povolebních vyjednávání. Vítězné hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem zahájilo jednání o vytvoření vládní koalice právě s Motoristy a hnutím SPD.

Filip Turek se tak hned na začátku svého působení v Poslanecké sněmovně stal jedním z hlavních aktérů při formování nové vlády. V rámci koaličních jednání se očekává, že Motoristé sobě budou usilovat o zisk ministerstev spojených s dopravou, průmyslem nebo životním prostředím, aby mohli prosazovat své klíčové programové body[4].

Politické postoje a kontroverze

Filip Turek se profiluje jako pravicový, národně konzervativní a populistický politik. Jeho postoje jsou často v příkrém rozporu s hlavním politickým proudem.

Klíčové politické postoje

  • Kritika Zelené dohody pro Evropu: Jeho nejvýraznějším tématem je ostrá kritika Green Dealu a veškerých ekologických politik EU. Odmítá plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035 a prosazuje zachování automobilového průmyslu v jeho tradiční podobě.
  • Odmítání migračního paktu EU: Zastává velmi restriktivní postoj k migraci a odmítá jakékoliv mechanismy přerozdělování uprchlíků v rámci EU.
  • Eurorealismus až euroskepticismus: Je silným kritikem současné podoby EU, kterou viní z nadměrné byrokracie a ztráty suverenity členských států. Prosazuje reformu EU nebo alespoň vyjednání výjimek pro Českou republiku.
  • Konzervativní hodnoty: Hlásí se ke konzervativním společenským hodnotám a kritizuje progresivistické a liberální proudy.

Kontroverze

Jeho veřejné působení provází řada kontroverzí. Kromě již zmíněných obvinění z inklinace k extremistické symbolice v minulosti je kritizován za své ostré a často zjednodušující výroky na sociálních sítích. Jeho styl komunikace je velmi konfrontační a polarizující, což mu na jedné straně přináší popularitu u jeho voličů, ale na druhé straně vyvolává silnou kritiku od politických oponentů a části médií.

Reference