Přeskočit na obsah

Scotiabank Arena

Z Infopedia
(přesměrováno z Air Canada Centre)

Šablona:Infobox Stadion

Scotiabank Arena (v období od 19. února 1999 do 30. června 2018 formálně nesoucí název Air Canada Centre) je multifunkční krytá sportovní a zábavní aréna, která se nachází v centrální obchodní čtvrti města Toronto v kanadské provincii Ontario. Fyzicky je budova situována na adrese 40 Bay Street, přičemž z jihu je ohraničena dopravní tepnou Lake Shore Boulevard, ze severu železničním koridorem stanice Union Station a ze západu náměstím Maple Leaf Square. Budova a pozemky jsou ve stoprocentním vlastnictví holdingové společnosti Maple Leaf Sports & Entertainment (MLSE).

Primárním účelem stavby je pořádání profesionálních sportovních utkání. Aréna slouží jako trvalý domácí stadion pro tým Toronto Maple Leafs hrající severoamerickou NHL a pro tým Toronto Raptors působící v basketbalové NBA. V minulosti zde trvale působil také lakrosový tým Toronto Rock v rámci NLL. Vedle sportovních utkání je aréna certifikována a technicky vybavena pro pořádání halových hudebních koncertů, politických konvencí, veletrhů a rodinných představení. Z hlediska vytíženosti se jedná o nejvytíženější krytou arénu v Kanadě a jednu z deseti nejvytíženějších na světě, přičemž ročně hostí v průměru 200 oficiálních akcí a projde jí přes 2,5 milionu návštěvníků.

🗓 Současnost a rekonstrukce

V roce 2026 je Scotiabank Arena v plném provozu a souběžně prochází rozsáhlou, víceletou a fázovanou strukturální modernizací. Tento kapitálový investiční program, formálně oznávený společností Maple Leaf Sports & Entertainment na podzim roku 2023 pod názvem "Scotiabank Arena Reimagination", disponuje vyčleněným rozpočtem ve výši 350 milionů kanadských dolarů. Cílem projektu je prodloužení životnosti stavby, zvýšení kapacity komerčních zón a integrace nových digitálních technologií.

Fáze 1 tohoto projektu byla dokončena v říjnu 2023. Zahrnovala kompletní přestavbu prémiového klubu pro držitele permanentek na úrovni 200 (Level 200) a instalaci nových kamerových a odbavovacích systémů založených na biometrii a technologii bezkontaktního prodeje u turniketů. Fáze 2 probíhala během letní přestávky v roce 2024 a soustředila se na rozšíření hlavního nákupního a stravovacího prstence na úrovni 100 (Level 100). Během této fáze byly fyzicky posunuty vnitřní nenosné stěny o několik metrů směrem ven do prostoru původních chodeb, čímž vznikly nové čtvereční metry pro komerční využití. Zcela byly také demontovány staré analogové reklamní panely, které nahradilo 3 500 metrů čtverečních vnitřních LED obrazovek s rozlišením 4K.

Z hlediska majetkové struktury je aréna nadále spravována konsorciem MLSE, jehož hlavními akcionáři v roce 2026 zůstávají telekomunikační giganti Rogers Communications (vlastnící většinový podíl po odkupu podílu společnosti Bell) a společnost Kilmer Sports (vlastněná Larrym Tanenbaumem). Z bezpečnostního hlediska aréna podléhá federálním standardům pro ochranu měkkých cílů a od roku 2017 využívá venkovní zátarasy a bezpečnostní rámy pro stoprocentní screening všech návštěvníků.

⏳ Historie a výstavba

Před zahájením samotné výstavby byl prostor dnešní arény obsazen budovou Toronto Postal Delivery Building. Tato budova, navržená v roce 1941 architektem Charlesem B. Dolphinem, fungovala jako centrální poštovní překladiště pro organizaci Canada Post až do počátku 90. let 20. století, kdy byla vyřazena z provozu a předána k prodeji.

Původní plány na výstavbu nové arény nebyly iniciovány hokejovým týmem, ale organizací vlastnící tehdy nově založený basketbalový klub Toronto Raptors. Vlastník Raptors, podnikatel John Bitove, zakoupil pozemek poštovní budovy v roce 1996 s cílem vybudovat čistě basketbalovou halu. Ve stejné době hledal vlastník Toronto Maple Leafs, společnost Maple Leaf Gardens Ltd. (MLGL), novou lokalitu pro stavbu hokejové arény, jelikož historický stadion Maple Leaf Gardens z roku 1931 již z hlediska kapacity a výnosů nevyhovoval standardům NHL.

Zlom nastal na počátku roku 1998, kdy došlo k fúzi a akvizici. Společnost MLGL odkoupila organizaci Toronto Raptors i s rozestavěným projektem arény na Bay Street. Nově vzniklý subjekt, pojmenovaný Maple Leaf Sports & Entertainment, okamžitě pozastavil probíhající stavební práce a zadal architektonické kanceláři revizi celého projektu. Původní čistě basketbalový design musel být nákladně přepracován tak, aby umožňoval instalaci chladicího systému, ledové plochy a hokejových mantinelů. Tyto dodatečné inženýrské úpravy zvýšily celkový rozpočet stavby z původně plánovaných 217 milionů na finálních 288 milionů kanadských dolarů (CAD). Celá částka byla financována ze soukromých zdrojů MLSE bez státních dotací.

Slavnostní otevření arény se uskutečnilo 19. února 1999. V otevíracím utkání hostili hokejisté Toronto Maple Leafs tým Montreal Canadiens a zvítězili výsledkem 3:2. První branku v historii haly vstřelil útočník Todd Warriner. O dva dny později, 21. února 1999, odehráli svůj první zápas v nové hale také basketbalisté Toronto Raptors, kteří porazili celek Vancouver Grizzlies poměrem 102:87.

🏛 Architektura a technické specifikace

Stavba je výsledkem spolupráce americké architektonické firmy HOK Sport (v současnosti působící pod názvem Populous), která se specializuje na sportovní infrastrukturu, a lokální kanadské kanceláře Brisbin Brook Beynon Architects. Celková zastavěná plocha budovy činí přes 60 000 metrů čtverečních (650 000 čtverečních stop).

Zásadním architektonickým prvkem je zachování a zakomponování historických částí původní budovy Toronto Postal Delivery Building. Východní a jižní vnější fasáda pošty, postavená ve stylu Art Deco z vápence, byla staticky zajištěna a nová aréna byla vystavěna přímo za ní a nad ní. Tento postup byl vynucen městskými předpisy pro ochranu historického dědictví. Na severní straně byla k budově připojena prosklená dvorana (Galleria), která slouží jako hlavní vnitřní komunikační uzel a je chráněna ocelově-skleněnou střechou.

Střešní konstrukce samotné haly se odchyluje od tradičních obloukových nebo plochých střech. Je tvořena systémem zakřivených ocelových nosníků, které vytvářejí charakteristický vlnitý profil budovy bez vnitřních podpěrných sloupů. Výška budovy od úrovně ulice po nejvyšší bod střechy činí 46 metrů.

V interiéru je hlediště rozděleno do tří hlavních prstenců: spodní úroveň (Level 100), patro s komerčními lóžemi (Suites Level 200) a horní patro (Level 300). Aréna disponuje celkem 130 soukromými lóžemi. V roce 2015 byla nad hrací plochou instalována nová centrální multimediální kostka od společnosti Daktronics. Tato struktura se skládá ze čtyř hlavních zakřivených LED obrazovek a její celková plocha činí 300 metrů čtverečních. Akustické obložení stropu využívá panely pohlcující zvukové vlny k eliminaci dozvuku, což je nezbytné pro splnění standardů při produkci hudebních koncertů.

🚇 Dopravní infrastruktura a Maple Leaf Square

Scotiabank Arena je plně integrována do dopravní infrastruktury města. Podzemní podlaží budovy jsou fyzicky propojena se systémem PATH, což je rozsáhlá síť 30 kilometrů podzemních pěších tunelů spojujících kancelářské budovy, hotely a stanice metra v centru Toronta. Návštěvníci tak mohou do arény vstoupit přímo z uzlu Union Station bez nutnosti vycházet na povrch. Union Station zajišťuje napojení na linku 1 Yonge–University torontského metra (TTC), na síť příměstských vlaků a autobusů GO Transit, a na železniční expres Union Pearson Express spojující centrum s mezinárodním letištěm.

Západně od arény se nachází veřejný prostor nazvaný Maple Leaf Square (otevřen v roce 2010 v rámci rezidenčně-komerčního developerského projektu). Na západní vnější fasádě arény směrem do tohoto náměstí je umístěna venkovní LED obrazovka o rozměrech 15 × 9 metrů. Během vyřazovacích bojů (play-off) v NHL a NBA slouží náměstí jako oficiální zóna pro veřejné sledování zápasů s kapacitou 5 000 osob. Během úspěšného tažení týmu Toronto Raptors za ziskem mistrovského titulu v roce 2019 získalo toto náměstí celosvětově známou přezdívku "Jurassic Park".

💰 Přejmenování a sponzorské smlouvy

Historie názvu arény je spojena se dvěma zásadními korporátními smlouvami o prodeji pojmenovacích práv (naming rights).

V roce 1999, ještě před zahájením výstavby, zakoupila práva na pojmenování haly letecká společnost Air Canada. Smlouva byla podepsána na dobu 20 let s hodnotou kontraktu 30 milionů kanadských dolarů. Aréna tak byla oficiálně otevřena jako Air Canada Centre a tento název nesla až do poloviny roku 2018.

Na podzim roku 2017 oznámila společnost Maple Leaf Sports & Entertainment uzavření nové dohody s bankovní institucí Scotiabank (The Bank of Nova Scotia). Kontrakt vstoupil v platnost 1. července 2018 a aréna byla oficiálně přejmenována na Scotiabank Arena. Podmínky smlouvy stanovily dobu trvání na 20 let a celkovou finanční hodnotu na 800 milionů kanadských dolarů (40 milionů CAD ročně). V době podpisu se jednalo o absolutně nejlukrativnější smlouvu o prodeji jména sportovní haly v historii severoamerického sportu.

🏒 Domovské sportovní kluby

Aréna slouží jako trvalá základna pro několik profesionálních sportovních organizací.

Nejvýznamnějším nájemcem je hokejový tým Toronto Maple Leafs. Tento klub, patřící do takzvané Original Six (Původní šestice) týmů NHL, přešel do nové arény ze starého stadionu Maple Leaf Gardens. Tým zde odehrává 41 zápasů základní části ročně plus případná utkání vyřazovací části. Tréninkové zázemí, včetně šaten vybavených regeneračními linkami a hyperbarickými komorami, je plně lokalizováno v přízemí budovy.

Druhým hlavním nájemcem je basketbalový tým Toronto Raptors. Jako jediný kanadský zástupce v NBA působí v hale rovněž od roku 1999. V roce 2019 zde Raptors poprvé v historii organizace vybojovali titul šampionů NBA, když ve finálové sérii porazili tým Golden State Warriors.

V minulosti v aréně trvale působil také lakrosový tým Toronto Rock. Tento tým hrál v halové lize NLL a v aréně vyhrál šest mistrovských titulů (v letech 1999, 2000, 2002, 2003, 2005 a 2011). V roce 2021 vedení týmu rozhodlo z ekonomických důvodů (vysoké poplatky za pronájem haly) o přesunu organizace do nedalekého města Hamilton. Arénu příležitostně využívá k vybraným zápasům také tým Toronto Marlies z hokejové AHL.

📈 Statistické tabulky: Domácí sezóny NHL

Pro přesné a vyčerpávající zmapování provozu arény z pohledu primárního hokejového nájemce následuje kompletní chronologická tabulka všech sezón odehraných týmem Toronto Maple Leafs v této hale v rámci základní části NHL od jejího otevření v roce 1999.

Tabulka zohledňuje výluky (lockouty), které vedly ke zrušení nebo zkrácení sezón, a pandemická omezení, jež ovlivnila počet utkání a diváckou návštěvnost.

Sezóna Soutěž Zápasy základní části v aréně Průměrná domácí návštěvnost Výsledek týmu (Základní část - Doma)
1998/1999 NHL 11 (částečná sezóna po přestěhování) data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1999/2000 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2000/2001 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2001/2002 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2002/2003 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2003/2004 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2004/2005 NHL 0 (Sezóna zrušena – Výluka)
2005/2006 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2006/2007 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2007/2008 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2008/2009 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2009/2010 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2010/2011 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2011/2012 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2012/2013 NHL 24 (Zkrácená sezóna – Výluka) data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2013/2014 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2014/2015 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2015/2016 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2016/2017 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2017/2018 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2018/2019 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2019/2020 NHL 35 (Předčasně ukončeno – Pandemie) data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2020/2021 NHL 28 (Zkrácená sezóna bez diváků) 0 (Hráno bez diváků) data nejsou dostupná
2021/2022 NHL 41 (Částečná kapacitní omezení) data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2022/2023 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2023/2024 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2024/2025 NHL 41 data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2025/2026 NHL data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná

Následuje tabulka odehraných domácích sezón basketbalového celku Toronto Raptors ve stejné aréně.

Sezóna Soutěž Zápasy základní části v aréně Poznámka
1998/1999 NBA 17 Přesun v průběhu sezóny ze stadionu SkyDome
1999/2000 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2000/2001 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2001/2002 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2002/2003 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2003/2004 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2004/2005 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2005/2006 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2006/2007 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2007/2008 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2008/2009 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2009/2010 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2010/2011 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2011/2012 NBA 33 Zkrácená sezóna z důvodu výluky (lockoutu) v NBA
2012/2013 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2013/2014 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2014/2015 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2015/2016 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2016/2017 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2017/2018 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2018/2019 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2019/2020 NBA 32 Přerušeno kvůli pandemii COVID-19 (zbytek dohrán v "bublině" v Orlandu)
2020/2021 NBA 0 Zápasy odehrány v Tampě na Floridě z důvodu uzavření kanadských hranic
2021/2022 NBA 41 Návrat do Toronta, v průběhu roku zavedena kapacitní omezení diváků
2022/2023 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2023/2024 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2024/2025 NBA 41 Plnohodnotná sezóna
2025/2026 NBA data nejsou dostupná data nejsou dostupná

🏆 Významné mezinárodní a kulturní události

Kromě standardních zápasů základní části se hala stala místem konání mnoha význačných akcí celosvětového dosahu.

V hokejovém prostředí byla aréna vybrána jako hostitelské místo pro Světový pohár v ledním hokeji v roce 2004 a následně jako exkluzivní jediné pořadatelské místo pro Světový pohár v ledním hokeji v roce 2016, který pořádala NHL ve spolupráci s NHLPA. Proběhlo zde také finále Mistrovství světa v ledním hokeji do 20 let v roce 2015 a 2017. Pravidelně se zde odehrávají vybrané zápasy hvězd (NHL All-Star Game).

Basketbalový svět zaměřil pozornost na arénu během února 2016, kdy se zde konal 65. ročník NBA All-Star Game. Jednalo se o historicky první ročník exhibičního utkání hvězd NBA, který se konal mimo území Spojených států amerických.

V oblasti smíšených bojových umění (MMA) aréna opakovaně hostila turnaje organizace UFC. Nejvýznamnějšími byly placené televizní (pay-per-view) akce UFC 140 v prosinci 2011 (kde Jon Jones obhájil titul v polotěžké váze proti Lyotovi Machidovi) a UFC 165 v září 2013. Konaly se zde rovněž zápasy profesionálního wrestlingu organizace WWE, včetně akce Survivor Series v roce 2016.

Aréna je z technického hlediska preferovaným místem pro velké halové koncerty. První hudební akcí v historii stavby byl koncert kanadské rockové skupiny The Tragically Hip dne 22. února 1999. Od té doby zde vystupovali interpreti s mezinárodním přesahem, přičemž skupina Bon Jovi drží rekord v počtu odehraných koncertů v této aréně (17 vystoupení k roku 2022). Irská skupina U2 zde odehrála řadu koncertů v rámci svých světových turné, podobně jako umělci typu Madonny, Lady Gagy, Eltona Johna či torontského rodáka, rappera Drakea.

💡 Pro laiky

Z provozního hlediska si multifunkční arénu lze představit jako divadelní jeviště s velmi rychlou přestavbou kulis. Aréna nedisponuje dvěma různými plochami vedle sebe, nýbrž všechny sporty se hrají na témže centrálním půdorysu. Výchozím a stálým základem na dně arény je z technologických důvodů ledová plocha. Chladicí potrubí uložené v betonové desce udržuje vrstvu ledu zmrzlou nepřetržitě od září do června.

Když se v pátek večer odehraje hokejový zápas týmu Toronto Maple Leafs a v sobotu odpoledne musí nastoupit basketbalisté Toronto Raptors, nastupuje technická četa, jejíž práce trvá v průměru pět až osm hodin. Proces přeměny ledu na basketbalovou palubovku začíná odstraněním ochranných plexiskel nad hokejovými mantinely. Samotné mantinely se nerozebírají. Na upravený a seříznutý povrch ledové plochy je ručně položena ochranná izolační vrstva. Tato vrstva sestává z několika stovek tuhých izolačních panelů z expandovaného polystyrenu a dřeva, které zabraňují pronikání chladu z ledu nahoru a zároveň chrání led před roztáním v důsledku tepla z arény.

Teprve na tuto těžkou izolační podlahu se skládá samotná basketbalová palubovka. Palubovka neboli "hardwood" se skládá z přibližně dvou set padesáti dřevěných obdélníkových panelů vyrobených z javorového dřeva. Každý panel váží přes 80 kilogramů a je na okrajích opatřen kovovými zámky a čepy. Technici je skládají jako obrovské puzzle přesně podle očíslovaného schématu, následně je stlačí k sobě a zamknou. Na závěr se na obě strany palubovky přivezou dva skládací basketbalové koše opatřené závažím a okolo hřiště se sestaví mobilní řady polstrovaných židlí pro diváky v prvních řadách. Basketbalisté tak fakticky celou dobu hrají ve vzdálenosti zhruba deseti centimetrů nad vrstvou trvale zmrzlého ledu.

Zdroje